Drama o několika dějstvích. Posádka zničeného německého křižníku si prošla peklem

Kokosové ostrovy stály na začátku dramatu, v němž hlavní roli hrála v roce 1914 posádka německého křižníku SMS Emden.

Německý křižník SMS Emden přistál na Kokosových ostrovech ráno 9. listopadu 1914. Měl za úkol přerušit či zničit telegrafní kabely, které vedly skrz jeden ostrov - Direction Island, a které sloužily jako komunikace mezi britskými koloniemi a armádou.

Kapitán SMS Emden Hellmuth Von Mücke doufal, že zničením kabelů může odříznout britskou flotilu od zbytku britské říše. 9. listopadu 1914 dorazila SMS Emden na Direction Island, důležitou komunikační stanici, kde se vylodil padesátičlenný výsadkový tým. SMS Emden zatím kotvil blízko ostrova a očekával, že dorazí ještě jedna koaliční loď. Členové výsadku zatím kontaktovali místní politické představitele a vysvětlili jim cíl své mise. Von Mücke se zaručil, že žádnému z místních obyvatel nebude nijak fyzicky ublíženo, pokud sami nezaútočí na posádku.

Výsadek o padesáti mužích pak začal se ,,špinavou" prací. Ničil každý kus telegrafních kabelů či zařízení, na něž přišel. Když se však chtěl vrátit zpět na palubu SMS Emden, slyšel varovnou sirénu, aby se okamžitě vrátil na loď. SMS Emden však zvedl narychlo kotvu a odplul pryč. Výsadek byl tak na ostrově zcela odříznut. Jak se posléze ukázalo, SMS Emden se ocitl pod palbou australského křižníku HMAS Sydney a byl zničen. Z posádky čítající 376 mužů jich přišlo o život 133. Navíc Von Mücke věděl, že na ostrovy brzy dorazí další lodě, aby zkontrovali komunikační stanici. Výsadek tak začal tlačil čas.

Muži tak znovu kontaktovali místní politické představitele a zkonfiskovali starý škuner Ayesha, který zde kotvil. I když byl Von Mücke varován, aby škunerem posádka neodplouvala, protože byl starý, špatně udržovaný s zrezivělým dnem, pro kapitána a jeho posádku to byla v podstatě jediná možnost, jak se nyní z ostrova dostat.

Ayesha tak vyplula směrem do indonéského přístavu Padang. Nebezpečí na posádku čekalo na každém kroku. Musela se vyhnout nebezpečným útesům, čelila masivním bouřkám, které neustále hrozily, a samozřejmě se musela vyhnout odhalení svého škuneru nepřáteli. Přes všechna tato úskalí se podařilo škuneru doplout 25. listopadu 1914 do Padangu, kde měli námořníci pouze 24 hodin na opravu lodi a doplnění zásob.

Pak si to ,,opuštěná" posádka namířila směrem na jih, kdy doufala, že se setká s německým plavidlem, které by ji zachránilo. Po téměř dvoutýdenní plavbě narazila na německou obchodní loď Choising, která se plavila také z Padangu. Posádku škuneru pak vzali na palubu, přičemž Ayesha, ,,zrezivělé" staré plavidlo, které námořníkům v podstatě zachránilo život, byla potopena. Choising pak plula ,,v přestrojení" za britskou loď Shenir až do Arábie. Posádka se totiž dozvěděla, že Turci se přidali v první světové válce na stranu Německa, a tak Shenir plul vlastně na přátelské území. V lednu 1915 pak loď zakotvila ve městě Al Hudayda v Jemenu.

Von Mücke se svými muži pak čelili otázce, jak se vlastně zpět dostanou do Německa. Námořníci se tedy rozhodli vzít dvě tradiční arabské plachetnice Dhau a odpluli do v březnu 1915 do města Al Qunfudhah. Odsud se jim podařilo úspěšně vyhnout britské blokádě na Rudém moři a pokračovali po souši na velbloudech a oslech směrem do města Džidda v Saúdské Arábii, když cestou přežili útok 300 beduínů, podporovaných Brity. 9. dubna 1915 Džiddu opustili a vrátili se opět na moře v plachetnicích Dhau.

To se již měla pětiměsíční anabáze chýlit ke svému konci. Němci přistáli ve městě Al-`Ula, kde už na ně čekal vlak spolu s dvěma německými diplomaty. Odsud už cesta domů byla výrazně snazší. Vlak měl namířeno do Anatolie. Během cesty se námořníkům dostalo servisu, na který nebyli pět měsíců zvyklí a posádka byla vyznamenána za svou statečnost. Během strastiplné cesty ztratila posádka celkem deset mužů, ale dostalo se jí velkého uznání doma v Německu, ale i ve světě.

Zdroj: warhistoryonline.com

Tagy