Popisek: Beaverette
Je nepopiratelným faktem, že na druhou světovou válku se nejlépe připravily totalitnější režimy, jako nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz.
Demokratické státy západní Evropy, především Francie a Británie hrozbu nacismu a fašismu do značné míry pominuly. Poté co Wehrmacht udeřil na západní frontě, byly přistiženy, lidově řečeno, se spuštěnými kalhotami. Výsledkem byl slavný německý Blitzkerieg daný především skvělou organizací taktické činnosti a spolupráce pozemních vojsk s letectvem danou, mimo jiné, kvalitním spojením. Ostudná porážka koaličních sil vedla ke kapitulaci Francie a poměrně úspěšné námořní evakuaci britského expedičního sboru v rámci operace Dynamo. Problém byl v tom, že ve Francii zůstala převážná část britské pozemní obrněné a dělostřelecké výzbroje.
psali jsme: XM-808 Lockheed Twister: obrněné vozidlo s kloubem
Hrozící invaze a doslova panika v očekávání německých výsadkářů uvedly britské politiky i obranný průmysl do horečné činnosti. Kromě sestavení jednotek domobrany Home Guard se realizovala urychlená výroba pozemní výzbroje. Mnohdy bylo třeba přijímat improvizovaná řešení s tím, že jsou dočasná, avšak nutným kompromisem. Výhodou Britských ostrovů bylo jednak oddělení od pevniny průlivem La Manche (Angličané jej nazývají Britský kanál) spolu se silným loďstvem, a rovněž vlastenecké odhodlání naprosté většiny obyvatel bránit svoji zem.
V rámci urychleného doplnění se vyráběla i roztodivná obrněná vozidla. Největšího rozšíření se dočkaly obrněné automobily Beaverette. Jméno dostaly podle tehdejšího ministra letecké výroby lorda Beaverbrooka, který se údajně podílel na jejich koncepci. Hlavním úkolem byl průzkum, ochrana letišť a leteckých firem a boj s výsadkáři.
Základ improvizovaných obrněnců tvořilo šasi 14 hp. osobního automobilu firmy Standard and Canley z Coventry. Již vzhled výsledného produktu nezapřel, že se jedná o přestavěného „civila.“ Motor dostal hranatější karoserii s krycími lištami chladiče a zůstaly klasické blatníky předních kol. Uprostřed bylo vytvořeno shora otevřené hranaté bojové stanoviště pro tři vojáky z dubových trámů o tloušťce 7,5 cm opatřených našroubovanými pancéřovými deskami o tloušťce 8-11 mm. Spoje pancéře byly kryty ocelovými L profily. Poměrně slabý motor o výkonu 13,3 kW sice umožnil vozidlu o hmotnosti 1800 kg dosáhnout maximální rychlosti až 96 km/h, nicméně průchodnost v terénu byla minimální.
psali jsme: Bradley ve výprodeji
Hlavní výzbroj tvořil kulomet BREN obsluhovaný střelcem, jenž seděl za řidičem a velitelem vozidla, který obsluhoval radiostanicí číslo 11, nebo 19. Místo kulometu mohla být lafetována protitanková puška Boys. V prostoru nad zadní nápravou se v plechové karoserii nalézala palivová nádrž a náhradní kolo. Lze předpokládat, že vozítka jako Beaverette byla spíš morální oporou obyvatel, než bojovým prostředkem schopným střetu se silami Wehrmachtu. Nicméně sehrála svoji roli při výcviku a v boji s parašutisty a první vlnou případného německého námořního výsadku, který disponoval minimem obrněné techniky, mohly sehrát lokálně i důležitou roli.
Vozidla Beaverette sloužila nakonec především při ostraze letišť a postupně byla předávána jednotkám, Home Guard. Podle dosažitelných informací bylo vyrobeno 2800 Beaverette, ale nezachovalo se žádné. Následně byl vyráběn lépe řešený shora uzavřený typ s otočnou věžičkou. Jeden je možno vidět v britském leteckém muzeu v Duxfordu. Poněkud větší verze na americkém podvozku se vyráběla v Austrálii. Z hlediska naší vojenské historie je zajímavý fakt, že Beaverette verzí I a II používali k výcviku příslušnicí ČS obrněné brigády na západě a setkávali se s nimi na letištích i naši letci.
Zdroj: Forty, G.: British Army Handbook, Koller, M.: Lehký obrněný automobil Baeverette Mk I a MK II, ATM 4/2002
Autor: Petr Blahuš