Dubnové hlídky 41. Squadrony s novými Spitfiry XII. Jak si vedly?

Dubnové hlídky 41. Squadrony s novými Spitfiry XII. Jak si vedly?
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Formace Spitfirů Mark XII
27 / 11 / 2022, 16:00

Jednačtyřicátá squadrona Fighter Command byla první, která obdržela nové Spitfiry Mark XII s motory Griffon III a useknutými konci křídel pro nízké výšky.

První operační let zaznamenal 3. dubna 1943 mezi 16.00 a 16.35, ale byl bezvýsledný. Mnohem zajímavější byl 17. duben, byť až večer. Ve 20.20 vzlétla z Hawkinge dvojice F/O Rycherde Henry Wilsheere „Dickie“ Hogarth na EN235 a F/O Clive Robert „Joe“ Birbeck. První jmenovaný byl vyslán na hlídku mezi Calais a Oostende. Když byl 5 námořních mil severně od druhého přístavu, spatřil tmavě natřený Junkers 88. Jednalo se patrně o průzkumný Ju 88D-1, W. Nr. 430646 od 3.(F)/122. Přeletěl mu před nosem ve výšce pouhých 200 stop zleva doprava. Přiblížil se k němu zezadu a pálil na vzdálenost od 500 do 100 yardů po dobu 10 s. Zasáhl ocas a zadní část trupu, což mělo vést k jeho zmáčknutí. Odpoutal se a útok obnovil ze zadní čtvrti pod úhlem. Zakončil jej opět přímo zezadu a poté pokračoval svými 4 kulomety po 2-3 sekundy, až vyčerpal veškerou munici.

Junkers byl na levé straně v plamenech a klesal k havarijnímu přistání na pláži u Bredene, která je pro ně mimořádně vhodná. Pozorovatel Oblt. Herbert Schulz a střelec Uffz. Hans Weidenmüller byli zraněni. Hogarthův Spitfire zasáhla palba lehce do pravého křídla, ale letoun byl 21. dubna znovu v akci. Birbeck dopadl poněkud hůře. Asi 6 námořních mil od Dieppe spatřil ve 21.00 odhadem 400t parník s doprovodnou lodí. Okamžitě se dostal pod palbu jejího Flaku. Krátce kroužil ve výšce 3000 stop a rozhodl se zaútočit na parníček, přičemž od 1200 do 100 yardů vystřílel 100 kanónových a 562 kulometných nábojů. Nahlásil si jej jako poškozený, jenže sám to taky schytal. Dostal granát z 3,7cm Flaku a dvě kulky. Sériové číslo Birbecka EN604/EB-U však nezmizelo, takže patrně došlo k chybě úředníka kvůli písmenu na trupu.

Další boj se odehrál 23. dubna, kdy šli v 10.55 do vzduchu F/Lt Thomas Rex Poynton (EN601) a P/O Benjamin Bernard „Barney“ Newman (EN236/EB-D) k Oostende a Dieppe. Newman se přiblížil k 500t a 1000t lodi. Ta větší po něm poblíž Oostende zahájila palbu a trefila se. Zásah nebyl vážný a letoun letěl dalšího dne. Kontrolor upozornil před 11.30 Poyntona asi 10 námořních mil severně od Dieppe o přítomnosti 8 nepřátelských letadel, které se od něj nacházely 20 mil na sever. Hlášení přijal, ale poté se již neozval. V 11.28 si jej 25 km západně od ústí Sommy připsal v nulové výšce na konto Ofw. Paul Fritsch z 5./JG 26 jako svůj třetí sestřel.

Další den byl rovněž „ozdoben“ tragédií, když se po návratu z bezúspěšné patroly zřítil Sgt John Islwyn Thomas (EN610). Příčinou byla praskla olejová trubka nebo spoj, což způsobilo zastavení motoru v zatáčce a v 11.55 pád poblíž White Horse Inn na Canterbury Road. Smrt pilota byla okamžitá. V 16.50 vzlétl P/O Benjamin Bernard „Barney“ Newman na EN236 k tradičnímu průzkumu Oostende. Uviděl plovoucí bagr při práci poblíž Dunkerque a 800t násypník, jenže pak byl zasažen, byť opět velmi lehce. Letadlo šlo znovu do akce za tři dny.

Právě 27. dubna vzlétl ve 12.55 F/O Douglas „Haybag“ Heywood (modrý 1) a F/O F/O Clive Robert „Joe“ Birbeck (modrý 2, EN608). Oba letěli k francouzskému pobřeží těsně nad vodou, pouze severně od řeky Sommy vystoupali do 2000 stop. Kontrolor jim přikázal obrátit na 330o a zrovinka zatáčeli západně od Sommy, když Birbeck na třetí hodině ve stejné výšce zpozoroval přibližující se Focke-Wulfy. „Varoval jsem modrého 1, který zatočil k nim. Sletěl jsem dolů k moři a potáhl v prudké zatáčce k nepřátelským letadlům.“ Jeden z nich rovněž stoupal a on za ním. Z boku na něj pálil 6 s. z obou zbraní na vzdálenost 700-300 yardů.

Nepřítel provedl lehkou korekci kurzu směrem k francouzskému pobřeží „a já spatřil plameny na levé straně, které vypadaly, že přicházejí z oblasti těsně před kokpitem. Odpoutal jsem se a byl pronásledován“ po následujících 5 min. při indikované rychlosti 340 mil v hodině. Mezitím Haywood provedl nepovedený únikový manévr, při kterém ztratil vztlak a umožnil Fw 190 jej pořádně provrtat. Dal maximální výkon a prchal k Dungeness, kde mu začal motor Spitfiru Mk.XII EN607/EB-U vibrovat a unikat glykol. Kovový zvuk jej donutil havarovat v 13.40 s těžkými škodami na Littlestone Golf Course. Sám utržil zranění střepinou do chodidla, které nakonec vedlo k jeho pobytu v Canterbury Hospital. Další bojový let měl po vyléčení a dovolence až 8. srpna v hodnosti Flight Lieutenanta. Jagdwaffe nezaznamenala žádnou ztrátu, a dokonce ani nárok.

 

Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

 

Zdroj: history.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace