foto: Imperial War Museums / Picryl/Operace Dynamo byla operací, která zachránila statisíce obklíčených vojáků z nacistické pasti
Operace Dynamo byla spojeneckou misí, která zachránila statisíce obklíčených vojáků z nacistické pasti z přístavu Dunkerk.
Německý válečný stroj se v polovině druhé světové války roce 1940 pomalu a jistě rozbíhal na plné obrátky. Hitlerova kampaň na dobytí západní Evropy dostávala zřetelné kontury. Německu se zpočátku války dařilo. Provedlo rychlý přepad Belgie, Lucemburska a Nizozemí v květnu 1940, na řadě byla Francie. Tu si hitlerovci podmanili rovněž a Hitler a jeho věrní mohli triumfálně pózovat před Eiffelovou věží. Spojenci byli německými vojsky zatlačeni k moři. Německou strategii měl na starost polní maršál Erich von Manstein.
Operace Dynamo jako hromadná evakuace
Spojenečtí vojáci se ocitli v obklíčení a hrozilo krveprolití, které by nemělo v dějinách obdoby. Přece jen spojeneckých vojáků bylo zhruba 350 tisíc. Ztráta většiny z nich by pak pro spojence představovala pohromu a jistě by zbrzdila další jejich operace na západní frontě s cílem porazit Třetí říši. Vznikl tak plán, Operace Dynamo, která měla nabýt formy hromadné evakuace spojeneckých jednotek z pláží a přístavu v Dunkerk. Muselo se jednat především rychle, a tak měl Winston Churchill a jeho spolupracovníci plné ruce práce, aby se evakuace nakonec podařila. Britský politik se obrátil na francouzskou stranu, aby mu náročný plán, kterému velel admirál Bertram Ramsay, schválila. Nicméně nejdůlěžitější britský muž však měl obavy.
Churchill Operaci Dynamo nevěřil
Jeden z nejvýznamnějších britských státníků 20. století Churchill totiž sám operaci nevěřil. Odhadoval, že úspěchem bude, když se úspěšně evakuuje asi desetina vojáků. Francie dala akci zelenou a mohl být následně vytvořen 60 km dlouhý koridor, jímž se vojáci přesouvali k evakuačnímu bodu, přístavu Dunkerk (ve francouzštině Dunkerque). Hrálo se doslova o čas, protože reálně hrozilo, že německá vojska dorazí do přístavu dřív než spojenecká. Ale při takto rozmáchlých operacích se nelze vyhnout nečekaným rizikům, která mohou vnziknout v jejich průběhu.
Protože bylo cílem z pláží vyprostit statitísce lidí, muselo být pro ně připraveno stovky lodí, člunů či přepravních plavidel. Ty čelily intenzivnímu německému bombardování. A tady vznikl poměrně velký problém, protože těchto plavidel nebyl dostatek. Na řadu proto přišla improvizace. Britové se obrátili s naléhavou výzvou na veřejnost, aby dali k dispozici cokoliv, co mají, od malých bárek až po jachty. Apel dopadl na úrodnou půdu a vznikla spontánní aktivita lidí, kteří svá plavidla poslali na pomoc odříznutým Spojencům.
Do operace Dynamo se zapojil i hrdina z Titaniku
Do Operace Dynamo se také zapojil i Charles Lightoller, důstojník z lodi Titanic, kterému se podařilo přežít námořní katastrofu z roku 1912. K dispozici dal svoji soukromou jachtu Sundowner a zachránil s ní přes 100 lidí. Ve Velké Británii byl pak veřejně opěvován za své příkladné hrdinství. Od 27. května do 4. června 1940 pak probíhala celá operace. Podařilo se dostat z Dunkerk téměř 340 tisíc vojáků, z toho bylo více než 100 tisíc Francouzů. Dalších skoro 100 tisíc lidí plavidla zachránila z pláží. Dílo se nakonec podařilo. Evakuovalo se 85% vojáků, a asi jen 40 tisíc z nich Němci zajali. Pro Brity a spojence se jednalo zároveň o morální vítězství, z něhož mohli i do budoucna těžit. Celá rozmáchlá akce totiž znemožnila v daný moment německou armádu.
Otázkou totiž stále dodnes zůstává, jak je možné, že německá vojska nedorazila do Dunkerk dřív než spojenecká, když k tomu měli rázně nakročeno. Na vině je dnes již "slavný" Haltbefehl (doslova příkaz k zastavení) z 24. května 1940. Vydal jej měl sám Hitler v situaci, kdy se německé jednotky a technika nacházela asi 16 km jižně od francouzského přístavu, odkud proudily pryč spojenečtí vojáci. Historikové soudí, že mohl brát diplomatické ohledy na Brity, nebo za Haltbefehlem stojí špatné vojenské kalkulace.
Nicméně vzhledem k tomu, že již za několik měsíců začala bitva o Británii, šlo na straně nacistů těžko o rozhodnutí motivované diplomatickými ohledy. Nacistické vedení totiž už tehdy muselo útok na Británii připravovat. Existuje i jiná verze, rozkaz měl vydat velitel 4. německé armády generála Günther von Kluge. Ten měl být znepokojen přílišným vysunutím tankové skupiny generála Ewalda von Kleista oproti doprovodným pěchotním jednotkám. Navzdory Churchillově prvotní skepsi však Operace Dynamo nakonec zaznamenala oslnivý úspěch. Drtivá většina spojeneckých vojáků byla zachráněna a mohla být nasazena v sérii dalších důležitých operací proti nacistickému Německu.
Autor: Petr Duchoslav
Zdroj: Britannica
Tagy