15. dubna 1969 byl nad Japonským mořem východně od Korejského poloostrova sestřelen americký námořní průzkumný letoun Lockheed EC-121M Warning Star z jednotky VQ-1 (Fleet Air Reconnaissance Squadron 1). Letoun dopadl do moře 167 km od severokorejského pobřeží, a incident stál život 31 příšlusníků námořnictva a námořní pěchoty na palubě, čímž se zapsal jako jednotlivě největší ztráta při sestřelení amerického letounu v průběhu studené války. Sestřelu dosáhl severokorejský pilot za kniplem MiGu-21. Americká reakce se omezila na námořní demonstraci síly, a po týdnu byly průzkumné lety obnoveny.
EC-121M Warning Star byl čtyřmotorovým letounem včasné výstrahy nasazovaným od roku 1954 jak jednotkami US Navy tak letectvem. Šlo o vojenskou variantu stroje Lockheed L-1049 Super Constellation nasazovaného v mnoha verzích na civilních linkových letech od raných 50. let až do nástupu proudových letounů řady Boeing 707 nebo Douglas DC-8. EC-121M nesl ve dvou radarových kupolích pátrací a výškoměrné radary. Ve výzbroji zůstal až do roku 1982, kdy jej již zcela nahradily Boeingy E-3 Sentry/AWACS.
Koncem 60. let byly nasazovány i v rámci průzkumného programu s krycím názvem Beggar Shadow (Žebrákův stín), jehož cílem bylo monitorovat a sbírat informace o komunikaci mezi státy sovětského bloku, a to přísně z bezpečí mezinárodního vzdušného prostoru. V rámci programu tak také 15. dubna 1969 v 7 hodin ráno startuje EC-121M od VQ-1 z námořní letecké základny v Acugi v prefektuře Kanagawa na ostrově Honšú. Jeho vlací znak byl Deep Sea 129. Na palubě bylo 31 mužů včetně devítičlené Námořní bezpečnostní skupiny kryptologů hovořících rusky a korejsky.
Šlo o rutinní let spadající pod velení Sedmého loďstva; po trase, na níž průzkumné lety probíhaly dva roky, podél severokorejského pobřeží. Mise měla být zakončena na základně Osan v Jižní Koreji. Lieutenant Commander (u letectva major) Overstreet měl rozkaz nepřibližovat se k Severní Koreji na více než 50 námořních mil (90 km). Let byl zabezpečen standardními postupy včetně monitorování případné odpovědi severokorejské i sovětské protivzdušné obrany.
Letoun se dostal nad Japonské moře v 10:35. O dvě hodiny později byl zaznamenán start dvou severokorejských MiGů-21 ze základny poblíž Wosanu, a podle směru jejich letu to vypadalo, že reagují na Deep Sea 129. Jeho let probíhal bez problémů, letoun odeslal své pravidelné hlášení ve 13:00. MiGy se ztratily na čas z obrazovek radarů, a znovu se objevily ve 13:37, a to již velmi blízko amerického letounu, který byl jejich pravděpodobným cílem. EC-121 byl před možným útokem varován ve 13:44, na což velitel reagoval přerušením mise. Ale to jej již oba MiGy letící nadzvukovou rychlostí dostihly. EC-121M byl neozbrojený, MiGy nesly kromě 23mm kanónů střely AA-2 Atoll (Vympel K-13, střely krátkého dosahu s infračerveným naváděním; podobné americkým Sidewinderům). Ve 13:49 zmizel Deep Sea 129 z obrazovek radarů.
Severkorejská reakce byla očekávatelná: letoun měl proniknout hluboko do severokorejského vzdušného prostoru a bylo "skvělým bitevním úspěchem, že byl jednou ranou sestřelen palbou odplaty", nebo jak to umělci státních médií svým květnatým jazykem oslavili. Američané zprvu měli za to, že jejich letoun klesl v úhybném manévru pod hladinu radaru, ale když se nehlásil, startovaly dvě F-106. Bylo pozdě. Útok nikdo nečekal, a byl s ohledem na okolnosti nevyvětlitelný. Dokonce i Moskva útok odsoudila, a sovětské torpédoborce asistovaly při pátrání po troskách.
Pro Severokorejce se nicméně incident obešel bez následků. Vznikly sice plány na bombardování Wosanu a Sondoku nebo rozmístění raketových lodí k sestřelování severokorejských letounů, ale namísto toho byly po týdnu obnoveny rutinní průzkumné lety, čímž dali Američané najevo, že se nenechají zastrašit. Napříště se již obešly bez incidentů. Spekuluje se, že akce byla "darem" Kim Ir-Senovi, který toho dne slavil narozeniny, a tomu by nasvědčovala i rychlá odezva severokorejské propagandy.