Autor fotografie: Attribution 2.0 Generic (CC BY 2.0)|Popisek: Tančík TKS byl opravdu drobek
Před válkou studoval architekturu na univerzitě v Polsku. Když vypukla válka, skončil jako seržant první třídy (SFC) v polské armádě a velitel tančíku TKS. Tato drobná vozidla tvořila v době německé invaze do Polska převážnou část polských obrněných vozidel.
Tančík TKS byl vyzbrojen pouze jedním 20mm dělem a přesto během jediného týdne sám Orlík zničil 13 nepřátelských tanků. První tři zničil 14. září 1939 během bitvy u Brochówa. Tato bitva skončila úplným polským vítězstvím.
18. září 1939 byl Orlík spolu se dvěma vozidly vyzbrojenými pouze kulomety vyslán na průzkum do polských lesů. Poté, co Orlik narazil na nepřátelská vozidla, nařídil oběma podpůrným vozidlům ustoupit, zatímco jeho tančík TKS kryl jejich ústup.
Orlik našel dobré místo, kde se mohl schovat, a ze zálohy přepadnout Němce. Objevil se konvoj nepřátelských vozidel, vedený třemi Pz.Kpfw. 35 (t) z 1. lehké divize. Se svým jediným TKS se Orlikovi podařilo zničit všechny tři nepřátelské tanky a několik dalších vozidel. Vzal také dva zajatce a pokusil se zachránit posádku z hořícího tanku. Jedním z těžce zraněných při útoku byl velitel čety Viktor IV. Albrecht z Ratiboru, potomek německého knížete a dědic vévodství.
Příběh Edmunda Orlíka tím ale neskončil. Následujícího dne se se svým TKS zúčastnil bitvy u Sierakowa. Obrněná jednotka wehrmachtu, která právě přišla z obrovské bitvy u Bzury, zaútočila na vesnici, ve které viděla snadnou kořist. Byli však drženi na uzdě mnohem menšími polskými silami, které zahrnovaly i Orlikovy TKS. Polské síly zničily více než 20 tanků, z nichž sedm bylo zlikvidováno samotným Orlikem. Opět se jednalo většinou o Pz. Kpfw. 35 (t).
Nakonec Orlíkovi a ostatním polským silám došla munice a museli ustoupit. Orlik sám zničil 13 německých tanků během týdne bojů. V roce 1939 stal tak stal jedním z prvních tankových es na světě.
Navzdory Orlikovým hrdinským činům padlo Polsko do rukou Němců. Asi o týden později se zúčastnil bitvy o Varšavu, ale pak už nemohl udělat nic víc. Přesto se mu podařilo válku přežít. Poté pokračoval ve své kariéře v architektuře a žil v klidu až do své smrti v roce 1982.
Zdroj: World of Tanks, History.com, warhistoryonline.com