foto: Wikipedia, volné dílo/Evžen Fried
Mezi radikálně uvažující komunisty, tzv. ultralevé, patřil i Evžen Fried, muž s širokým rozhledem a tvrdohlavou neústupností. Byl Gottwaldovým spolupracovníkem, posléze jej Komunistická internacionála vyslala do Francie, aby dohlížel na čistky v tamní komunistické straně, nakonec horlivý komunista skončil v dešti kulek v Bruselu.
Evžen Fried byl loajálním a poslušným ,,vojákem" Komunistické strany Československa a Komunistické internacionály (Kominterny). Stejně jako ,,karlínští kluci", z nich nejznámější byl Klement Gottwald, usiloval o sesazení stranického křídla, které vedl Bohumil Jílek a Václav Bolen, kteří později upadli v nemilost Kominterny.
Na V. sjezdu KSČ v roce 1929 ,,karlínští kluci" přebírají definitivně otěže strany, která má být napříště jen poslušným nástrojem Kominterny, jejíž direktivy měly být bezvýhradně a beze zbytku plněny. Evžen Fried jako mladý komunista se řadil mezi ultralevé, kteří chtěli s nadsázkou řečeno vyvolat socialistickou revoluci pokud možno již zítra a skoncovat s buržoazií. Za to byl mimo jiné i Gottwaldem kritizován.
Psali jsme
I Slovensko mělo své elitní piloty, pro pořádek jmenujme například Jana Režňáka, který byl nejúspěšnějším s 32 sestřely. Hned po něm následuje…
Navenek však Fried vystupoval kultivovaně, byl mužem širokých zájmů a znalcem cizích jazyků. Obdivoval Stalina, chtěl se stát profesionálním revolucionářem podle leninského vzoru. Poté, co KSČ převzala Gottwaldova mladá funkcionářská garnitura, byl Fried pověřen ,,očistou" strany od těch, kteří nesouhlasili s bolševizací strany. Po V. sjezdu KSČ však zaujal ultralevé stanovisko a postavil se proti Gottwaldovi. Historikové soudí, že se sám chtěl stát generálním tajemníkem KSČ.
Proto zasáhla Kominterna a ,,stáhla" si Frieda k sobě. Horlivému komunistovi tak byl svěřen důležitý úkol - dohlížet na stranické čistky v Komunistické straně Francie, aby mohl být nastoupen kurz bolševizace. Podle směrnic Kominterny tak měl Fried dosadit loajální funkcionáře, což se mu opravdu podařilo, když do strany instaloval Maurice Thoreze a další poslušné komunisty. Fried zůstával i nadále vlivnou postavou v pozadí Komunistické strany Francie.
Když vypukla druhá světová válka, byla strana zakázána a Fried se usadil v Bruselu, kdy řídil ilegální aktivity Komunistické strany Francie. V Bruselu našli útočiště další výrazní francouzští komunisté - Jacques Duclos či Maurice Tréand.
Psali jsme
V únoru 1929 proběhl V. sjezd KSČ, který měl v dějinách této strany zvlášť velký význam. Bolševizátoři v čele s Klementem Gottwaldem totiž…
Fried a další se dostali za nějaký čas do hledáčku gestapa, které po nich pátralo. Po výslechu belgického odbojáře byl odhalen i Friedův úkryt. 17. srpna 1943 šlo gestapo najisto a Frieda překvapila. V nastalé přestřelce pak Fried padl mrtev k zemi. Existuje i jiná verze Friedovy smrti. Mělo jej zavraždit najaté komando NKVD, protože pro Moskvu se stal Fried nepohodlným. Tato verze však nebyla věrohodně doložena.
Zdroj: Jacques Rupnik: Dějiny Komunistické strany Československa. Od počátků do převzetí moci
Tagy