F-106 Delta Dart – poslední americký interceptor (1956–1988)

F-106 Delta Dart – poslední americký interceptor (1956–1988)
04 / 01 / 2019, 10:00

Convair F-106 Delta Dart byl v 60.–80. letech 20. století, tedy v průběhu studené války, hlavním záchytným stíhacím letounem z výzbroje Letectva Spojených států (USAF). Byl posledním letounem s touto specializací. Přes své nasazení v rámci desítek jednotek na území USA včetně Aljašky, ale také na Islandu, v Německu a v Jižní Koreji se nikdy nedostal do horkého střetu. Téměř dvě stovky jich po vyřazení dolétaly jako bezpilotní cíle při výcviku pilotů.

Úkolem záchytných stíhacích letounů bylo a zůstává, byť čistě záchytných již mnoho nelétá (prakticky asi už jen ruské MiGy-25 a 31 a čínský J-8), protože jejich roli byly schopny díky rostoucím výkonům plně převzít víceúčelové stíhací letouny a stíhače pro vybudování vzdušné převahy, odrážet a ničit především protivníkovy bombardéry a průzkumné letouny cestou nad cíl. Během studené války, a v době před masivním nástupem balistických raket, kdy byl stále hlavní strategickou zbraní těžký bombardér, zůstávaly záchytné stíhací letouny nezbytnou součástí výzbroje.

Psali jsme: Studená válka – neutralitu střežící Saab 37 Viggen (Švédsko 1971–2005)

F-106 je typickým zástupcem své kategorie, kam v jeho době patří také sovětský Suchoj Su-15 či britský English Electra Lightning. Byl výsledkem programu z počátku 50. let, jehož vítězem se stal letoun F-102 Delta Dagger; F-106 vznikl jeho dalším vývojem. Byly součástí tzv. Stovkové série (Century Series) stíhacích letounů s označením F-100 – F-106, které se vzájemně doplňovaly ve svých specifických rolích: F-100 Super Sabre jako nadzvukový nástupce F-86, F-101 Voodoo jako dálkový doprovodný stíhač, F-102 Delta Dagger, F-104 Starfighter a F-106 Delta Dart jako záchytné a F-105 Thunderchief jako stíhací-bombardovací.

Stejně jako F-102 ani F-106 nebyl vyzbrojen kanóny, ani nemohl nést bomby či jinou protizemní munici. Byl úzce specializován pro boj proti vzdušným cílům, a nesl čtyři radarem a infračerveným paprskem naváděné střely AIM-4 Falcon a jednu AIM-26(A), což byla radarem naváděná střela s jadernou hlavicí (kvůli nevýhodám nasazení jaderné byť defenzívní zbraně nad vlastním či spojeneckým územím vznikla také konvenční varianta), anebo neřízené rakety AIR-2 Genie, rovněž s jadernou hlavicí, jejichž typickým cílem měly být formace nepřátelských bombardérů. Zbraně nosil F-106 ukryté ve vnitřním zásobníku; pod křídly mohl nést přídavné nádrže.

Viděli jsme v článku Mjasiščev M-4/3M Molot - nepodařené kladivo sovětského svazu (1953-1994), proti čemu byly tyto zbraně určené.

Letoun byl vybaven na svou dobu velmi pokročilou avionikou, která mu poskytovala velmi dobrou pozici pro vyhledávání a ničení cílů. Kromě jiného mohl být také dálkově ovládán pozemní obsluhou.

Přes úvodní nedostatky, které bylo třeba odstranit (například problém s vystřelovacím sedadlem, jež zabilo prvních 12 pilotů, kteří se z F-106 katapultovali), byl letoun mezi piloty velmi oblíbený. Vývoj mu nepřál, racionálnímu tlaku na standardizaci výzbroje letectva však odolával dlouho. Univerzálnímu F-4 Phantom nepodlehl ani koncepčně jako F-105, ani v přímém srovnávání v leteckém duelu, jakkoli pro boj s agilními stíhači nad Vietnamem se F-106 v žádném případě nehodil – ne snad pro své letové vlastnosti, ale pro nedostatečnou a jinak zaměřenou výzbroj i avioniku.

Phantomy jej ještě nenahradily, ale proti progresívní F-15 již žádnou naději neměl.  Celkem bylo vyrobeno 342 kusů, které sloužily jak v letectvu, tak v leteckých jednotkách národní gardy. Šest upravených strojů užívala také NASA.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace