Autor fotografie: US Army, Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Američané testují MiG-15 na Okinawě, za ním F-86
Dvě známé stíhačky - F-86 Sabre a MiG-15 nemusíme asi dlouho představovat. Oba stroje si zabojovaly v Korejské válce, jednalo se o jeden z přímých střetů stíhačů ve studené válce.
V nadsázce bychom mohli říct, že Korea zažila v letech 1950-1953 také ,,proudovou válku", protože F-86 a MiG-15 napsaly významnou kapitolu v proudových technologiích a také nových konstrukčních přístupech.
Americký stíhací letoun F-86 Sabre nemusíme asi širšímu publiku představovat. Přesto základní fakta: Jednalo se o stroj, který se vyráběl skutečně ve velkém. F-86 byl vyráběn licenčně v Itálii či v Japonsku, jeho uživateli byly například Kanada, Německo, Argentina, ale třeba i barmské či etiopské letectvo. O jeho kvalitách svědčí i fakt, že byl vyřazen až v roce 1980.
11metrový stroj se poprvé představil v probíhající studené válce v roce 1949, první let absolvoval o dva roky dříve. Osádku letounu tvořil jeden pilot. Nejvyšší rychlost stroje byla kolem 1 100 km/h, dolet F-86 činil 2 454 km. Vzletová hmotnost stroje činila 6893 kg, maximální vzletová pak 8233 kg.
Pokud hovoříme o soupeři amerického stroje zejména v Korejské válce, MiGu-15, tento sovětský letoun byl zařazen do služby na počátku 50. let. Jeho charakteristikou byla šípovitá křídla a rourový trup. MiG-15 bychom mohli označit za letoun, který byl jedním z vůbec nejrozšířenějších na celém světě. Celkem bylo vyrobeno kolem 18 000 strojů včetně licencí (i té československé).
Jednomístný letoun byl 10 metrů dlouhý, rozpětí měl také 10 metrů. Byl schopen dosáhnout maximální rychlosti 1076 km/h, tedy podobně jako americký F-86 Sabre. Maximální dolet činil necelých 1 900 km. MiG-15 byl strojem, který se v Korejské válce vyrovnal právě americké F-86. Jeho přítomnost v korejském konfliktu bychom mohli označit jako šok pro Američany, kteří byli překvapeni lehkým, rychlým a velmi dobře vyzbrojeným letounem.
Sovětský stroj měl své nezpochybnitelné kvality, a můžeme říct, že právě u něho se konstruktéři vyznamenali. Jeho výhodou ve vzdušných soubojích byl právě jeho rourový tvar a šípovitá křídla, která předčila své západní protějšky s křídly rovnými, dále velmi dobrá výzbroj a manévrovatelnost. Souboje MiGu-15 s F-86 zejména v tzv. Aleji MiGů v severozápadní Koreji, tvořily značnou část přímých střetů sovětských a amerických letounů.
Když porovnáme charakteristiky i vlastnosti obou strojů, byly v mnoha ohledech srovnatelné, ale některé byly samozřejmě odlišné, dávající výhodu tomu, či onomu stroji. MiG-15 měl například vyšší dostup než F-86 včetně zrychlení, stoupavosti a silnější výzbroje, zatímco americký stroj byl v menších výškách rychlejší než MiG-15, a byl aerodynamicky stabilnější. MiG-15 se také při vysokých rychlostech nakláněl a ,,zatáčel".
Je možné odpovědět na otázku, který z letounů byl v Koreji lepší či úspěšnější? To je nadmíru těžké rozhodnout, protože vzdušné souboje jsou především doménou zkušených pilotů. I když by se mohlo zdát, že měl MiG-15 celkovou převahu nad americkým strojem, byly na druhou stranu technické kvality amerického i sovětského letounu srovnatelné. Na každý pád se oba stíhače nesmazatelně zapsaly do historie vzdušných soubojů v Korejské válce.
Zdroj: history.com