Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 146-1977-110-06 / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Fieseler Fi 167
Letouny Fieseler Fi 167 měly vzlétávat z letadlových lodí Graf Zeppelin, nicméně ty nebyly nikdy dokončeny.
Letoun Fieseler Fi 167 byl palubní letoun, který našel využití jako sloužit jako torpédový bombardér a průzkumné letadlo. V polovině 30. let se začalo s vývojem nového torpédového bombardéru. Firma Arado a Fieseler byly vyzvány, aby tento letoun vyvinuly. Záhy se ukázalo, že budoucí letoun společnosti Fieseler je v základu lepší než konkurenční dvouplošné Arado 195. První let Fi 167 se uskutečnil v roce 1938 a do služby byl stroj zařazen o dva roky později. Celkem vzniklo pouze 12 těchto letounů a dva prototypy.
Letoun měl především velmi dobrou manévrovatelností, jeho přednosti zvlášť vynikly při malých rychlostech. Konstrukce stroje také počítala s větším bezpečím dvoučlenné posádky. V případě nouzového přistání na moři mohl letoun odhodit pevný podvozek, v jeho spodním křídle se nacházela řada vodotěsných oddělení umožňujících, aby se stroj mohl déle udržet na hladině a posádka tak měla možnost uniknout z kokpitu.
Osádku tvořili dva lidé - pilot a pozorovatel. Letoun poháněl jedn kapalinou kapalinou chlazený dvanáctiválec Daimler-Benz DB 601B o výkonu 809 kW. Stroj mohl dosáhnout rychlosti 327 km/h, dostup činil 8 200 m a dolet 1 500 km. Fi 167 byl vyzbrojen jedním pevným kulometem MG 17 ráže 7,92 mm a jedním pohyblivým kulometem MG 15 stejné ráže. Pod trupem bylo pak možné zavěsit pumu SC 1000 o hmotnosti 1000 kg, případně torpédo LT F5b o hmotnosti 760 kg či zvolit kombinaci pumy SD 250 o hmotnosti 250 kg a čtyř SC 50 o hmotnosti 50 kg.
Původní plán byl takový, že nový dvouplošník Fi 167 bude startovat z letadlových lodí Graf Zepelin. Z její paluby pak kromě stroje Fi 167 měly na své mise vzlétat i torpédové bombardéry Arado Ar 195. Později se počítalo s plánovanou úpravou letounů Junkersů Ju 87D, označených Ju 87E, ale ze záměru nakonec sešlo, protože nebyl postaven jediný kus.
Velké plány vzaly však za své, protože letadlové lodi Graf Zepelin nebyly nikdy dokončeny. Stavba se neustále opožďovala, a v jeden okamžik už se zdálo, že bude skutečně dokončena. To se však nakonec nestalo i z důvodu kompetenčních sporů mezi Hermannem Göringem a velkoadmirálem a vrchním velitelem německého válečného námořnictva Erichem Raederem.
Letouny Fi 167 sloužily mimo jiné v pobřežní ochraně v Nizozemí, než bylo 10 strojů v roce 1943 prodáno do Chorvatska. Několik z nich pak bylo vyčleněno pro boj proti jugoslávským partyzánům. Letouny také plnily úlohu zásobovací stroje.
Zdroj: history.net, Wikipedia