Autor fotografie: Pawel Krawczynski / Flickr|Popisek: Vrtulník Apache focený zespod
Vyčerpávající konflikt severoatlantické aliance proti radikálnímu Tálibánu v Afghánistánu trval téměř dvacet let a vyžádal si několik set tisíc obětí. V momentech válečného utrpení však existovaly také světlé okamžiky ryzího přátelství mezi spolubojovníky. Jedním z nich je záchranná mise třicetiletého desátníka Mathew Forda.
Hrdinský příběh se odehrál před 17 lety v rámci operace Glacier v Afghánistánu. Britské spojenecké jednotky operující ve válečné zóně v rámci NATO již přes dva měsíce sledovaly pohyb v pevnosti Jugroom ležící na břehu řeky Hilmand v jižním Afghánistánu. Několik set let starý komplex opevněných budov se strážnými věžemi byl ovládán Tálibánem a Britové se domnívali, že ve svých zdech skrývá vysoké představitele afghánské radikální islámské organizace.
Britské velení se proto rozhodlo v pondělí 15. ledna 2007 ve dvě hodiny ráno uskutečnit operaci Glacier a zaútočit na pevnost. Komplex opevněných budov nejprve začaly ostřelovat těžké bombardéry B-1 Lancet a 155mm děla umístěná v bezpečné vzdálenosti. Po tomto útoku došlo za svítání k napadení pevnosti přibližně dvěma sty muži ze 45. komanda britského námořnictva. Pěchota nejdříve překročila řeku v lehkých tancích Viking a Scimitar a následně začala s přímým útokem na pevnost, která měla jednu ze zdí prolomenou bombardováním.
Jednotky Tálibánu kladly britským vojákům silný odpor a při odvetné palbě z pevnosti byli vážně zraněni čtyři britští vojáci. Velení proto rozhodlo o stažení veškerých jednotek do bezpečné linie na druhé straně řeky. Při návratu vojáků zpět na základnu však bylo náhle zjištěno, že na bojišti pravděpodobně zůstal jeden muž, desátník Mathew Ford. Průzkumné snímky pořízené posádkou helikoptér Apache AH-64, taktéž operujících na místě boje, ukázaly vážně zraněného Forda, který ležel přímo u jedné ze zdí pevnosti.
Před vojáky stálo nelehké rozhodnutí, zda zachrání svého zraněného přítele nebo jej nechají zemřít. Věděli totiž, že bojovníci Tálibánu byli odhodláni bránit svou pevnost do posledního muže a uskutečnění záchranné mise by vojáky dost pravděpodobně mohlo stát život. I přes nebezpečí, které operace již dopředu přinášela, se však muži nakonec rozhodli riskovat svůj život a zachránit přítele. Pro misi bylo velením povoleno použít dva vrtulníky Apache a několik vojáků.
Uvnitř helikoptér Apache AH-64 však nebyl dostatek místa pro muže v plné zbroji, a proto přišel jeden z pilotů s nápadem, jak tento problém vyřešit. Vojáci se přichytí na zbraňové pylony křídel na vnější části letounu a budou schopni se dopravit na místo boje. Jelikož měli vojáci povědomí o přenášení vojenského nákladu tímto způsobem, s pilotovým návrhem souhlasili. Za několik okamžiků se proto dvě helikoptéry AH-64 i se čtyřmi vojáky na křídlech vznesly do vzduchu a směrovaly k pevnosti teroristů. V okamžiku, kdy helikoptéry dorazily ke zdím pevnosti, se mariňáci odpoutali a začali hledat svého zraněného přítele.
Když byl po chvíli Ford nalezen, vojáci připevnili také jeho tělo k nástavcům na vnější části helikoptéry a společně opustili pevnost. Teprve když muži dorazili zpět do základního tábora, zjistili, že Ford neprodleně po zásahu kulkami přišel o život. Teprve při podrobném vyšetřování celého případu bylo zjištěno, že byl Ford zastřelen palbou z vlastních řad, která byla způsobena nepříliš dobrou koordinací celého útoku. Jména čtyř hrdinských mariňáků do dnešního dne nebyla britskou armádou zveřejněna.