Letoun F-111 - vietnamský ,,posel smrti" a stroj, který měl na mušce Kaddáfího

Letoun F-111 - vietnamský ,,posel smrti&quote; a stroj, který měl na mušce Kaddáfího
12 / 10 / 2019, 13:00

F-111 Aardvark (,,Hrabáč") byl prvním sériově vyráběným letounem s měnitelnou geometrií křídel. Zároveň se mělo v mnoha ohledech jednat o technologicky revoluční stroj. Realita však byla trochu jiná a na letoun se ve své době snesla možná až nespravedlivá porce kritiky.

Rychlý, velmi dobře vyzbrojený a revoluční s měnitelnou geometrií křídel. Taková byla představa konstruktéru nadzvukového letounu F-111. V tomto případě to zní všechno pěkně, na druhé straně stroj se musel kromě některých tecnhických nedostatků souvisejících s jeho konstrukcí či uložením motoru vypořádat také s veřejnou kritikou, která byla mnohdy k letounu až nespravedlivá a jednostranná. ,,Hrabáč" byl přitom mimořádně efektivní letoun při svých bojových nasazeních.

Vývoj letounu, technické nedodělky

Na letounu se začalo pracovat na přelomu 50. a 60. let, jeho vývoj měla na starosti společnost General Dynamics. Konstruktéři byli vedeni myšlenkou, že bude v dohledné době nutné nahradit stíhací bombardéry bombardéry F-100 Super Sabre, F-101 Voodoo a F-105 Thunderchief. Hlavními požadavky na nový stroj tak byl dostup přes 18 000 m, maximální rychlost více než 2 Machy, schopnost nasazení stroje za jakéhokoliv počasí a také schopnost svislého a krátkého vzletu a přistání.

f 111

                                                               Prototyp F-111A s maketami raket

 

Jak už jsme uvedli jinde, stroj pak byl prvním sériově vyráběným letounem s měnitelnou geometrií. Zajímavé bylo také řešení kabiny posádky, kdy pilot a operátor zbraňových systémů neseděli za sebou, ale vedle sebe. V případě krizové situace navíc kabina sloužila jako únikový modul, jež se pomocí výbušnin a raketových motorů oddělila od letounu. S motory však souvisely určité potíže, protože první ,,Hrabáče" byly poháněny motory Pratt & Whitney TF30-P-1, jež zejména při vysokých rychlostech nebyly spolehlivé. To se později změnilo a další sériově vyrobené F-111 už poháněla dvojice motorů TF30-P-3.

f-111

                                                Kabina byla unikátní, posádka seděla vedle sebe

 

První let ,,Hrabáče" se uskutečnil 21. prosince 1964, zařazen do služby byl stroj 18. července 1967. Vše se neobešlo bez již zmíněných problémů. Kritiku budila cena letounu, kdy v roce 1965 se odhadovaly náklady na výrobu jednoho stroje mezi 4,5 - 6,3 milionů dolarů. To převyšovalo původní plány a v důsledku způsobilo výrazné škrty na množství pořízených letadel v budoucnu. V témže roce tak byla uzavřena objednávka na 431 letounů, nicméně v původním záměru se počítalo s dvojnásobkem dodaných letounů americkému letectvu. Celkem se vyrobilo 563 kusů letounu. V roce 1974 bylo společností Grumman modifikováno několik strojů pro elektronický boj. Úprava nesla název EF-111A Raven (,,Havran").

Nasazení letounu F-111

Vzhledem k době, kdy letoun vznikal, bylo jasné, že jedno z prvních nasazení si odbyde F-111 ve vietnamské válce. Letouny provedly do konce března 1968 celkem 55 nočních misí proti cílům v severním Vietnamu, nicméně za pět týdnů ztratilo americké letectvo tři ze šesti F-111, a další ostré nasazení tak muselo být zastaveno. Posléze se zjistilo, že stroje nebyly sestřeleny, ale ztráty byly způsobeny konstrukčními vadami, které se týkaly křídel a ocasních ploch. Nicméně letouny se později nadále zúčastnily kampaně proti severnímu Vietnamu například v rámci operace Linebacker II. v roce 1972. Nejen tam letouny vynikly svou vysokou úspěšností při zasahování pozemních cílů, a to i při špatné viditelnosti.

F-111A se vrátily do jihovýchodní Asie v září 1972. Podílely se na letecké ofenzivě Linebacker II a prováděly bombardovací mise proti cílům v Severním Vietnamu a Laosu uprostřed monzunové sezóny. Létaly bez pomoci letadel elektronického boje nebo tankovacích KC-135. 8. listopadu 1972 provedly 20 náletů na Severní Vietnam v tak špatném počasí, že ostatní letadla musela zůstat uzemněna. Čtyři F-111A byly schopny dopravit na cíl tolik pum jako 20 letadel F-4 Phantom II. Letouny F-111A prováděly bombardovací mise i v Kambodži až do 15. srpna 1973. Celkově absolvovaly F-111A přibližně 4000 bojových misí. Zaznamenaly vysokou mírou úspěšnosti při zasahování pozemních cílů a to i když byla viditelnost téměř nulová. V souvislosti s bojovou činností ztratilo americké letectvo pouze šest letadel.

Operace El Dorado Canyon: na mušce Kaddáfí

Zajímavá byla také účast F-111 ma bombardování libyjského Tripolisu na jaře 1986. Do hledáčku se Libye dostala především za administrativy prezidenta Ronalda Reagana, mezi jehož prioritami byl boj s terorismem, který Libye aktivně podporovala. ,,Vzteklý pes" Muammar Kaddáfí tak měl být ,,přibalen" do protilibyjské kampaně. Do ní se zapojilo i 24 letounů F-111 a celkem skoro stovka amerických letounů. F-111 shazovaly na cíle jak neřízené, tak laserem naváděné pumy. Protivzdušná obrana sestřelila jeden americký stroj F-1111. Reaganův nevyřčený cíl, že chce bombardováním odstranit i Kaddáfího, se však nenaplnil. ,,Vzteklý pes" byl totiž varován italským pemiérem Bettinem Craxim. Ten se netajil sympatiemi k diktátorovi, kterému včasným varováním zachránil život. Ten však z kampaně El Dorado Canyon vyvázl stejně jen o vlásek.

Za zmínku pak ještě stojí nasazení verze F-111F ve válce v Zálivu na počátku 90. let. Tam kromě jiného operovala i již zmíněná modifikace EF-111A Raven. Právě letouny F-111F hrály nezastupitelnou roli při ničení irácké velitelské a řídící infrastruktury. Provedly 2 500 letů a zničily 2 203 cílů likvidovaly s vysokou přesností tanky a obrněná vozidla.

,,Hrabáč" byl vyřazen ze služby v roce 1996, o dva roky později čekal stejný osud i modifikace EF-111A Raven. I když se letouny F-111 bojově více než osvědčily svou vysokou efektivitou, musel si své renomé vybojovat navzdory překročeným nákladům, určitým technickým problémům a počáteční nedůvěře i ze strany médií. Nakonec však stroj ukázal v mnoha kampaních své kvality a v současné době je hodnocen více než pozitivně.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace