Generál Semjon Krivošejn - kariéra sovětského Guderiana skončila Stalinovou smrtí

Generál Semjon Krivošejn - kariéra sovětského Guderiana skončila Stalinovou smrtí
Autor: CC BY-SA 3.0 de|Popisek: Guderian a Krivošejn, září 1939
08 / 05 / 2020, 11:00

Když se nedávno opět rozvířil prach na loňských diskusích o pomníku maršálu Koněvovi, kolovala sociálními sítěmi fotografie pořízená v září 1939 v Brest-Litevsku, na níž jsou v dobrém rozmaru při společné přehlídce zachyceni dva němečtí a jeden sovětský generál. Popiska se ovšem mýlila - nešlo o Koněva. Spolu s generálem tankových vojsk Guderianem přehlídku ve společnými silami udolaném Polsku sledoval Semjon Krivošejn. Ten byl jakousi Guderianovou obdobou ve Stalinových službách. Zkušenosti s velením mechanizovaným jednotkám získal ve Španělsku, na Dálném východě, v Polsku, ve Finsku. Zúročil je při reorganizaci tankového vojska Rudé armády.

Krivošejn sloužil v Rudé armádě od svých devatenácti let. Začínal v 1. jezdecké armádě Semjona Michajloviče Buďonného, jednoho ze Stalinových věrných přátel. Se vznikem tankové vojska pak přešel spolu s dalšími talentovanými jezdeckými důstojníky k nové zbrani, absolvoval prestižní Frunzeho vojenskou akademii a v roce 1934 byl jmenován velitelem mechanizovaného pluku. S malou jednotkou lehkých tanků T-26 bojoval jako dobrovolník v roce 1936 ve španělské občanské válce. Po návratu mu bylo svěřeno velení mechanizované brigádě, kterou v létě roku 1938 vedl proti japonským silám v pro Rudou armádu nepříliš úspěšné bitvě u jezera Chasan v rámci pohraničních územních sporů mezi japonským loutkovým státem Mandžuskem a SSSR.

Jako politicky spolehlivý bezpečně přestál armádní čistky provedené (a již při tažení do Finska draze zaplacené) paranoidním Stalinem. Když 17. září 1939 napadl Sovětský svaz s Hitlerem bojující Polsko, velel kombrig Krivošejn 29. lehké tankové brigádě Čujkovovy 4. armády. Statečná Rudá armáda se setkala jen se slabým odporem a do zajetí vzala 250 tisíc polských vojáků (22 tisíc válečných i civilních zajatců pak bylo v roce 1940 povražděno během katyňského masakru). Většina polských sil byla nasazena od 1. září proti Němcům, s nimiž se jako s velkými přáteli setkaly sovětské jednotky na předjednané demarkační linii, jež vedla mj. Brest-Litovskem. Během rychlých přesunů došlo také o omylům a několika německo-sovětským přestřelkám. Němci navzdory dohodám obsadili i Brest-Litovsk, kde byli dříve než Rudá armáda. Guderian pozval Krivošejna na snídani a město mu po společné přehlídce, pro kterou sovětský generál poskytl hudebníky a několik čerstvých praporů, předal a své síly stáhl. Idylka.

Video: youtube

Následovala další sovětská územní agrese, tentokrát proti Finsku, které se Krivošejn se svou brigádou účastnil také. Zimní válka však z řady důvodů pro Rudou armádu nebyla žádnou procházkou růžovým sadem. Dobyvatelé byli odraženi. Krivošejn osobně si však nevedl zle a jeho služební postup pokračoval. Velel postupně střelecké a tankové divizi, poté byl jmenován velitelem tankových vojsk Baltského zvláštního vojenského okruhu, povýšen na generálmajora a v dubnu byl jmenován velitelem 25. mechanizovaného sboru, a v letech 1941-1943 také náčelníkem výcvikového oddělení hlavního ředitelství tankových vojsk Rudé armády, a intenzívně se tak podílel na vývoji sovětských tankových sil a zavádění nových typů tanků do výzbroje.

V létě roku 1943 velel u Kurska 3. mechanizovanému sboru 1. tankové armády Vatutinova Voroněžského frontu na jižním úseku a svedl bitvu s tankovými oddíly polního maršála Mansteina a generála Hotha. Krivošejnovy tanky musely čelit německým technickým novinkám, především tankům typu Tiger a samohybným dělům Ferdinand, obě vozidla byla schopná ničit sovětské T-34 na vzdálenost kolem dvou kilometrů. Díky dobře připravené hluboké obranné sestavě, mimořádné odvaze a početní převaze Rudá armáda útok zastavila a sama přešla to protiútoku. Svým nasazením v bitvě u Kurska si Krivošejnův sbor, který přišel o 90 % velitelů a z celé 1. tankové armády zbývalo po bitvě 141 akceschopných tanků, vydobyl přeznačení na 8. gardový mechanizovaný sbor a Krivošejn osobně, vážně zraněný, povýšení na generálporučíka a vyznamenání Suvorovovým řádem.

V roce 1944 velel během operace Bagration 1. krasnogradskému mechanizovanému sboru a na jaře roku 1945 byl jeho sbor součástí předvoje 1. běloruského frontu maršála Žukova v bitvě o Berlín, a jeho tanky si prorazily cestu k Reichstagu. Po válce působil na Frunzeho akademii, velel mechanizovaným jednotkám v Oděse a měl se stát členem nejvyššího velení Rudé armády - z toho ovšem v důsledku Stalinovy smrti sešlo. Armáda prošla určitou redukcí, jejíž obětí byl i tou dobou 54letý Krivošejn, kterého po 35 letech služby poslali do důchodu.

 

Zdroj: wikipedia

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace