Goebbelsova ,,licence zabíjet". Masakry, na nichž se podíleli i zfanatizovaní civilisté

Spojenečtí piloti, kteří měli štěstí a přežili sestřel svých letounů, museli často svádět další boj na zemi, tentokrát s německými civilisty.

Sotva se přeživší dotkli země, docházelo v častých případech ke srocení zfanatizovaného davu Němců, kteří na nebohé piloty útočil vším, co měl zrovna po ruce - kameny, lopatami, vidlemi a dalšími nástroji. To vše doprovázely nadávky a plivance. Němečtí civilisté tak doslova masakrovali letce po celém Německu, ve městech, odlehlých vesnicích a dalších místech, které zahrnovaly například Solingen, Pforzheim, Ingolstadt či Rostock.

Přeživší piloti, kterým se podařilo uprchnout, pak po válce vzpomínali na agresivitu davu, která přecházela až k nepříčetnosti. Za touto brutální ,,kampaní" stála mocná figura nacistické politické hierarchie - ministr propagandy Joseph Goebbels, který systematicky násilí vůči pilotům podněcoval.

Goebbels vycházel z předpokladu, že každý civilista má právo vykonat pomstu na nepřátelském pilotovi či letci, protože západní spojenci bombardují německá města, přičemž umírají stovky či tisíce lidí. O tom, že bombardování vlastně začali samotní Němci, však taktně pomlčel, přitom zasypávání bombami například britského města Coventry v roce 1940 mělo za následek poměrně velké lidské i materiální škody.

Pokud Němci bombardovali západní města, bylo to v pořádku, pokud jejich nepřátelé činili to samé, podle Goebbelse a jiných vysoce postavených nacistických prominentů to bylo ,,nemorální". Němci se tak zapojením propagandistické mašinérie měli ,,učit", jak nenávidět nepřátelské piloty či letce. Byly vyráběny hračky pro děti, karetní hry, které měly zřejmý motiv - vyvolávat nenávist proti těm, kdo ničili německá města bombami.

V roce 1943 pak kampaň pokračovala, když Vrchní velení Wehrmachtu (Oberkommando der Wehrmacht) zakázalo vojenské pohřby pro nepřátelské piloty. Heinrich Himmler pak návazně vydal příslušný rozkaz, který zakazoval policii a příslušníkům SS zasahovat do ozbrojených konfrontací davu německých civilistů s piloty, kteří přežili sestřel. Němečtí civilisté, kteří zabili takového přeživšího, pak stáli nad zákonem a byli k takovému jednání, které by bylo za normálních podmínek trestné, podněcováni.

Sám Goebbels nasadil všechny propagandistické prostředky k tomu, aby západní piloty co nejvíce očernil. Nepoužíval pro ně slovo letec či pilot, ale často ,,vzdušní gangsteři", jež vykresloval jako kriminálníky. Lživě prohlašoval, že právě tito ,,kriminálníci" mají vypsanou odměnu za to, kolik německých civilistů zabíjí. Proto, jak Goebbels říkal, lynč těchto pilotů na zemi je nevyhnutelný.

Ministr propagandy vyjádřil nenávist jasně při svém projevu v Norimberku: ,,Vy jste ubili piloty nebo podřízli jejich hrdla a podobné věci. Nebudeme ronit kvůli tomu krokodýlí slzy, a kdo tohle udělal, nepřivede ho to na popraviště. Nejsme tak šílení. Rozumíme tomuto hněvu německého lidu velmi dobře."

,,Licence zabíjet" tak stála život bezpočet britských, amerických či australských pilotů, kteří se zachránili často z hořících pekel svých letounů, ale na zemi svůj boj se zfanatizovaným davem prohráli, protože proti takové přesile zkrátka neměli šanci.


Zdroj: historynet.com

Tagy