Grigorovič M-9: Létající člun proti odpůrcům bolševiků

Grigorovič M-9: Létající člun proti odpůrcům bolševiků
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Grigorovič M-9
21 / 06 / 2021, 16:30

Grigorovič M-9 byl létající člun, který byl zkonstruován během první světové války. Nasazen byl například proti bělogvardějcům, odpůrcům bolševiků v občanské válce.

Létající čluny byly již svým charakterem předurčeny k činnosti tam, kde se předpokládal větší dolet a pobyt nad volnými mořskými plochami. Člunové trupy byly celkem prostorné, takže snadno pojaly výstroj, výzbroj i palivové nádrže, a zároveň i konstrukčně natolik spolehlivé, aby umožnily vzlet i přistání i na vzduté mořské hladině. Zprvu to byly bez výjimky jednomotorové dvojplošníky s tlačným uspořádáním pohonné jednotky.

Postupným zvyšováním nároků na dálkový námořní průzkum se však dospělo ke dvoumotorovým a vícemotorovým strojům schopným operací nad širým mořem. Mnoho těchto člunů pak vznikalo v Rusku. V závodě S. S. Ščetinina bylo postaveno několik set člunů D. P. Grigoroviče.

Významné byly létající čluny řady M. Všechny stroje řady M operovaly v Baltském a Černém moři. Největší bojovou hodnotu měly dvojplošné létající čluny M-9, které plnily roli bombardovacího a průzkumného letounu. První let tohoto stroje se uskutečnil v lednu 1916.

Délka stroje činila 9 m, rozpětí 16 m, maximální vzletová hmotnost 1 610 kg. Létající člun poháněl devítiválcový motor Salmson 9Dc o výkonu 111 kW. Poslední série již většinou létaly s řadovými motory různých výkonů až do 176 kW. Maximální rychlost činila 110 km/h a ve vzduchu vydržel 3,5 hodiny. M-9 byl vyzbrojen jedním kulometem Vickers ráže 7,7 mm, nebo jedním kanonem Oerlikon ráže 20 mm, či jedním kanonem Puteaux ráže 37 mm.

Jak už jsme zmínili, stroje M-9 operovaly v Černém či Baltském moři, kde sloužily na nosičích vodních letadel. Létající čluny M-9 byly mimo jiné nasazeny proti bělogvardějcům (,,bílým") v krvavé občanské válce. Významnou akci pak představuje nálet 4 strojů M-9 v srpnu 1919 na britské intervenční válečné lodě a vodní letouny zakotvené v baltské základně Burk.

Kromě Rusko provozovalo tyto létající čluny také Finsko, jemuž se podařilo ukořistit 9 kusů. Výroba strojů M-9 byla ukončena v roce 1924 a celkem spatřilo světlo světa 500 kusů.

 

Zdroj: Václav Němeček: Vojenská letadla 1. Letadla první světové války

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace