Grosstraktor - Německý projekt středního tanku v přísném utajení. S testováním pomohli Sověti. Stroje skončily svou ,,kariéru" jako památníky před kasárnami

Grosstraktor - Německý projekt středního tanku v přísném utajení. S testováním pomohli Sověti. Stroje skončily svou ,,kariéru&quote; jako památníky před kasárnami
Autor: Akan98, CC BY-SA 4.0|Popisek: Grosstraktor
15 / 07 / 2021, 10:00

Po první světové válce bylo Německo poraženo a Versaillský mír mu nadiktoval velmi výrazné zbrojní omezení. Přesto Německo vyvíjelo v utajení střední tank nazvaný Grosstraktor.

Versaillská mírová smlouva, který přinesla Německu jako poraženému státu výrazné omezení zbrojní a zbraňové výroby, na druhé straně nezabránila, aby Německo pracovala v utajení na projektu, který měl zaplnit vakuum v tankové výzbroji. Německo si velmi dobře uvědomovalo hodnotu a přínos tanků v armádě.

Na zaplnění mezery v německé tankové výzbroji se začalo, zprvu je ideově, pracovat již v roce 1925, kdy byly formulovány částečné požadavky na nový střední tank. Jeho hmotnost se měla pohybovat kolem 20 tun, délka neměla přesáhnout 6 metrů, šířka 2,6 metru a výška 2,35 metru. Nové vozidlo nemělo zastavit stoupání 30 stupňů ani zeď vysoká jeden metr. Na silnici měl nový tank jet maximální rychlostí 40 km/h. Na 20. léta se jednalo o nemalé požadavky. S nimi se měly vypořádat tři významné zbrojní firmy té doby - Krupp, Rheinmetall a Daimler Benz.

Tito konkurenti byli pověřeni výrobou komponentů a součástí svých konstrukcí, které pak měli odeslat do jediného závodu ke smontování. kompletací všech strojů programu byla poveřena společnost Rheinmetall. Lze říct, že všechny firmy stavěly svá vozidla podle stejného vzoru, takže jejich produkty si byly vzhledově dosti podobné. I když při stavbě vozidel aplikovaly nejnovější technické poznatky, zavanul sem ještě dech první světové války. 

Tanky se od sebe odlišovaly, mimo jiné i pohonnými jednotkami. Rheinmetall používal například letecký motor BMW o výkonu 250 koňských sil, který umožňoval dosažení rychlosti 40 km/h a 4 km/h při plavání. Osádku tvořilo 6 mužů. Co se týče zbraňové výzbroje, tvořil ji krátkohlavňový kanon ráže 75 mm, sekundární výzbroj pak 3 kulomety MG ráže 7,92 mm.

Konstrukce 6 prototypů středního tanku Grosstraktor začala v roce 1928 a byla hotová následující rok. Vzhledem k tomu, že výroba tanků probíhala v utajení, pomohl v rámci Rapallské smlouvy, signované v roce 1922, Sovětský svaz. Tam byl odeslán jeden prototyp Rheinmetallu s oběma vozy firmy Krupp, kde se na základně Kama podrobil testům. Niicméně zde došlo k nehodě, když se druhý prototyp firmy Rheinmetall potopil během plavebních zkoušek v říjnu 1929.

Fakt, že se německé tanky zkoušely na území SSSR, byl komunistickým režimem ututlán, protože se tehdejším ideologům nehodilo, že mírotvorci z východu pomáhali budovat a vyzbrojovat demilitarizované Německo. Daimler Benz dokončil svá vozidla o něco později než jeho konkurenti.

Grosstraktor firmy Daimler Benz byl trochu lehčí - měl hmotnost 15 tun, byl vybaven kanonem ráže 75 mm, ale s delší hlavní. Pohon stroje zabezpečoval šestiválec Mercedes D IV o výkonu 300 koňských sil. Prototypy byly testovány do roku 1930. Pak dosluhovaly při výcviku. Je známo, že některé se zkoušely na polygonu Putlos. Při manévrech v roce 1935 byla ze dvou či tří strojů zformována jednotka, která působila v rámci 1. Panzerdivision.

Stroje skončily svou ,,kariéru" jako památníky před kasárnami jednotlivých Panzerregimenten. Jejich konečný osud je však zahalen nejasnostmi. Zřejmě byly zničeny za války, nebo po ní skončily ve šrotu. Na každý pád se jednalo i přes celkový neúspěch o výjimečný program, který Němcům umožnil opět zahájit vývoj tanků a získávat nové poznatky, jež byly v pozdějších letech bohatě zužitkovány při návrzích moderních středních tanků.

 

Zdroj: Ivo Pejčoch: Obrněná technika I. Německo 1919-1945 (I. část)

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace