Guderian Hitlera přemlouval. Marně. 80% Pantherů ,,kikslo" v klíčové bitvě za dva dny

Guderian Hitlera přemlouval. Marně. 80% Pantherů ,,kikslo&quote; v klíčové bitvě za dva dny
03 / 02 / 2020, 10:00

Německý generál Heinz Wilhelm Guderian patří mezi nejproslulejší velitele obrněných jednotek druhé světové války. Je jedním z hlavních strůjců bleskové války, díky energii a způsobu, kterým ji vedl, mu ostatně říkali "Rychlý Heinz". Je také autorem řady knih. Kromě dalších také výcvikových předpisů pro osádky tanků Panther a Tiger. Během přípravy operace Zitadelle, bitvy u Kursku, německé snahy dobýt zpět strategickou iniciativu na východní frontě, otevřeně plánu oponoval. Mj. pro technickou nevyzrálost tanků Panther. Nebyl vyslyšen a operace dopadla, jak dopadla.

Guderian se stal na počátku roku 1943 generálním inspektorem tankových oddílů. Přišlo to jako překvapení, protože od roku 1941 byl u Hitlera v důsledku osobních animozit především s polním maršálem von Klugem v určité nemilosti, a rok 1942 strávil na nucené dovolené. Sledoval během ní mj. vývoj a první nasazení těžkého tanku Tiger. Ten obecně jeho představě o vhodném těžkém tanku vyhovoval - byl však poruchový a nasazený příliš brzy. V únoru 1943, pod dojmem porážky u Stalingradu, jej Hitler povolal do hlavního stanu a řekl mu: "Potřebuji vás."

Guderian opíral své velmi hluboké odborné znalosti mj. o dlouhodobý intenzivní kontakt jak s německým zbrojním průmyslem, školami a výcvikovými středisky, tak s frontovými veliteli, a díky dlouholetým přímým zkušenostem mohl velmi dobře hodnotit stav a potřeby obrněných jednotek, za něž jako generální inspektor tankového vojska nesl odpovědnost. Kompetence si stanovil v podstatě sám. Zahrnovaly vývoj tankových vojsk. Guderian se stal nejvyšším představeným pro výzbroj tankového vojska. Odpovídal za jeho výcvik. Podléhaly mu v těchto otázkách také obrněné jednotky letectva (německá specialita) a zbraní SS.

Tankovým vojskem byly původně myšleny nejen tankové jednotky, ale také obrněné dělostřelectvo, motorizovaná pěchota, obrněné průzkumné oddíly, oddíly stíhačů tanků a útočných děl. Dvě poslední kategorie přitahovaly Guderianovu pozornost obzvláště, protože jejich výkon zaostával za jeho představou o jejich potenciálu. Ve finální variantě služebních pokynů se ovšem u stíhačů tanků objevilo slovo "těžké" (tedy vyzbrojené vozidly na podvozku Tigerů a Pantherů) a o útočné dělostřelectvo přišel zcela - s poněkud absurdním zdůvodněním, že dělostřelci mohou doufat v Rytířský kříž právě jen ve službě na útočných dělech.

Nedosti na tom. S nevolí sledoval horečnatou snahu uvést do služby nové "střední" tanky Panther. V těch viděl velmi moderní a účinnou zbraň, kterou tankové vojsko potřebovalo, ale také velmi dobře věděl o tom, že nejsou k ostrému nasazení připraveny. Podobně jako dříve Tigery byly i Panthery poruchové, a měla-li jim připadnou významná úloha v nadcházející důležité operaci, Guderian, pokud by mohl rozhodnout, by raději oželel celou operaci, než aby na frontu vyslal jednotky v nespolehlivých vozidlech. Realisticky předpokládal pro rok 1944 spojeneckou invazi do Francie a neviděl žádný smysl v plýtvání silami v diskutabilním záměru na východní frontě.

Hitlerovi do očí řekl: "Světu je úplně jedno, jestli budeme mít Kursk nebo ne... K čemu vůbec chceme v tomto roce na Východě útočit?" Hitler mu měl odpovědět: "...mně je při pomyšlení na tento útok také vždycky nejistě okolo žaludku." - přesto operace Citadela proběhla. Němci přišli o 250-320 zničených tanků a samohybných děl, dalších 1600 obrněných vozidel bylo poškozeno. Z dvou stovek nasazených Pantherů bylo především vlivem technických selhání během dvou dnů službyschopných jen čtyřicet. A ač měla Rudá armáda vyšší ztráty, pozice udržela a přešla do protiútoku, který se vlastně zastaví až v Berlíně.

Guderianův odpor při plánování kurské operace byl dokonce později předmětem vyšetřování po atentátu na Hitlera v červenci 1944. Což je dokonalá ukázka střetu mezi věcným, realistickým a zkušeným odborníkem a nesmyslnou politikou nekompetentních ideologů podlézajících hysterickému totalitnímu režimu.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace