H. L. Hunley v americké občanské válce: dodnes nevyřešená smrt posádky první ponorky na světě

H. L. Hunley v americké občanské válce: dodnes nevyřešená smrt posádky první ponorky na světě
Autor fotografie: Wally Gobetz / Flickr|Popisek: Replika ponorky CSS H. L. Hunley
03 / 02 / 2024, 08:00

V době americké občanské války byla námořnictvem konfederace postavena první ponorka na světě CSS H. L. Hunley. První mise plavidla proti unijní lodi sice byla hodnocena jako obrovský úspěch Konfederace, ale dodnes se nepodařilo spolehlivě vysvětlit úmrtí posádky.

Ke konci americké občanské války se státy konfederace dostaly do strategicky velmi nevýhodné situace. Unionistické námořnictvo plně ovládlo velké americké řekáy Mississippi, Tennessee nebo Ohio na území Konfederace a přistoupilo k blokádě jejích přímořských přístavů. Tato taktika byla vymyšlena generálem Winfieldem Scottem již v roce 1861 a měla směřovat k ekonomickému vyčerpání států konfederace, které by vedlo k jejich kapitulaci. Plán měl za cíl ušetřit co nejvíce životů. 

Nepřetržitá blokáda byla velmi efektivní a jižní americké státy brzy vyvážely jen 10 % svého hlavního vývozního artiklu, bavlny. Na veškeré zbraně vyráběné na severu bylo uvaleno embargo a jih se brzy ocitl v situaci nedostatku výzbroje a financí pro pokračování války. Ekonomické vyčerpání jihu sice sever předpokládal, ale už nepočítal s odporem obyvatel Jihu, kteří se s budoucí kapitulací Konfederace odmítali smířit. Někteří jedinci proto investovali velké množství finančních prostředků a času pro vývoj nové válečné technologie, která by se armádě Unie vyrovnala. 

 

Jedním z nich byl právník a obchodník Horace Lawson Hunley, který kontaktoval inženýry Jamese McClintocka a Baxtera Watsona. Ti od roku 1861 sestavovali první ponorku na světě a kvůli neúspěchu s použitím elektrického nebo parního pohonu se uchýlili k technologii založené na lodním šroubu. Ten byl poháněn posádkou sedící uvnitř ponorky, jež šroubem ručně točila. Po dvou neúspěšných pokusech v průběhu roku 1863 v alabamském městě Mobile představili všichni tři muži svou společnou ponorku CSS H.L. Hunley. 

Po úspěšném zkušebním testu, kdy ponorka zavěšenou náloží potopila vyřazenou nákladní loď, byla CSS H. L. Hunley přesunuta po železnici do Charlestonu. Zde měla být použita k odpalování lodí unie, avšak hned při přípravách na své první vyplutí byla pravděpodobně kvůli chybě ovládání potopena. Při tragédii zemřelo pět námořníků z původně osmičlenné posádky. Hunley se však odmítl vzdát a ponorku přikázal vyzvednout na hladinu.

Třetí mise CSS H. L. Hunley se uskutečnila ve čtvrtek 15. října 1863 a loď měla za cíl pokusit se podeplout konfederační plavidlo CSS Indian Chief. Ponorka se úspěšně ponořila pod hladinu, avšak již nevyplavala ven. V tomto případě se však žádný ze členů nedokázal včas zachránit a všichni, mezi nimiž byl také samotný autor plavidla Horace Hunley, zahynuli. I přes druhé zklamání ponorky a smrt jednoho z jejích stvořitelů představitelé konfederace projektu stále věřili a rozhodli se jej použít na počtvrté. 

Maketa CSS H.L. Hunley odpovádající její skutečné podobě

Úspěšná mise plavidla CSS H. L. Hunley by totiž neumožnila pouze prolomit na několik dnů blokádu, ale současně by mohla znamenat přelomový moment pro celou armádu Konfederace. Ta by totiž měla technologicky silnou zbraň, která je schopná potopit velká plavidla a navíc by měla oproti protivníkovi navrch. Armáda unie totiž ponorkou nedisponovala. Plavidlo CSS H. L. Hunley bylo proto opět vyzvednuto z moře a technologie jejího vyzbrojení byla vylepšena. Místo toho, aby byla výbušnina vlečena, byla umístěna na konec tyče, která byla připevněna k přední části ponorky. 

Tímto způsobem vyzbrojená ponorka se vydala na svou čtvrtou a zároveň poslední misi 17. února 1864, při ní v 9 hodin večer zaútočila na unijní válečnou loď USS Housatonic. Ponorky si asi dvě minuty před nárazem všiml jeden z námořníků na palubě lodi Housatonic, ale předmětu ve vodě, který vypadal jako prkno, nevěnoval velkou pozornost. Ponorka CSS H. L. Hunley se proto hbitě přiblížila k pravoboku lodi a svou výbušninou, složenou ze 61 kg střelného prachu, zaútočila na unijní loď. Ta se velmi rychle začala potápět, avšak celá její posádka byla schopná se zachránit. 

Ponorka CSS H. L. Hunley uložená v Warren Lasch Conservation Center

Podobné štěstí však již neměli členové ponorky Konfederace CSS H. L. Hunley. Plavidlo ani žádný člen její posádky totiž již nikdy nevyplaval na hladinu. O ponorce se desítky let nevědělo a až teprve po 131 letech byla v roce 1995 objevena přibližně 300 metrů od původního místa útoku. Loď byla opatrně vynesena na hladinu, avšak vědce zaujala šokující skutečnost. Kosterní pozůstatky všech členů posádky byly nalezeny v netknutém stavu, jak stále „sedí” na svých místech v lodi. 

Ihned se proto začalo spekulovat o záhadném úmrtí členů posádky až v roce 2017 přišla Dr. Rachel Lance z Duke University s teorií, kterou podložila několika pokusy. Tým vědců okolo Lance prokázal, že posádka pravděpodobně nezemřela v důsledku udušení, utopení nebo na následky střepin šrapnelů ponorky, ale naopak je zabila tlaková vlna, která vznikla po odpálení. Ponorka se totiž podle Lance nacházela v přílišné blízkosti nálože a tlaková vlna jejího výbuchu následně způsobila explozi tkáně mozku a plic pasažérů ponorky. Tuto teorii se později pokusilo vyvrátit námořnictvo USA. Ponorka je nyní vystavena ve speciální vodní nádrži ve Warren Lasch Conservation Center, kde je chráněna před poškozením.

Tagy článku