Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 183-2004-1202-504 / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Hermann Göring
15. října 1946 byl posledním dnem v životě Hermanna Göringa. Ten spolkl smrtící ampuli kyanidu, kterou mu měl dát bývalý americký voják, který jej střežil.
Jeden z nejbližších spojenců Adolfa Hitlera a ideologů zrůdné nacistické ideologie Hermann Göring, spáchal dvě hodiny před popravou sebevraždu rozkousnutím ampulky kyanidu. Stalo se tak 15. října 1946.
Smrtící ampulku mu měl dát bývalý americký voják Herbert Lee Stivers, který hlídal jeho celu. Stivers se k tomu přiznal dlouhá léta po smrti předního nacistického prominenta. Göring, který nese přímou zodpovědnost za protižidovský pogrom, který vstoupil do historie jako Křišťálová noc v roce 1938, měl být jedním z nacistů, kteří byli Norimberským tribunálem odsouzeni k absolutnímu trestu.
Göring sice věděl, že jiný trest než trest smrti soudní tribunál zasedající v Norimberku nemůže vynést, ale prohlašoval, že raději zemře jako mučedník než zrádce. Krátce před svou sebevraždou řekl, že chce být raději zastřelen popravčí četou než oběšen. Tento ,,ústupek" požadoval po soudu i jeho obhájce. Göring však si nakonec vzal život sám 15. října 1946 hodinu před půlnocí.
Göring byl bývalým úspěšným pilotem z první světové válce. Po ní se však přidal k Hitlerovi a stal se jedním z jeho klíčových spojenců. Při nepovedeném mnichovském puči v roce 1923 byl zraněn a do konce života si musel několikrát denně aplikovat morfium. Za války žil ve velkém přepychu v jeho sídle v Carinhallu, zároveň se vypuknutím druhé světové války začaly jeho vztahy s Hitlerem horšit.
Göring totiž nebyl tak ,,válkychtivý" jako Hitler a nedoporučoval například Hitlerovi napadnout Polsko. Důvěru pak na sklonku války ztratil Göring úplně, když poslal týden před Hitlerovou sebevraždou nacistickému diktátorovi dopis, v němž mu oznámil, že chce převzít v bezvýchodné situaci velení.
Před soudem v Norimberku se snažil postavit svou obhajobu na tom, že pouze poslouchal rozkazy a nemá s válečnými zločiny, jakož i podílem na tzv. konečném řešení vlastně nic společného. Soud mu však stejně jako dalším předním nacistickým činitelům neuvěřil a odsoudil jej k trestu smrti oběšením. Ten však nekonec nebyl dokonán.
Zdroj: history.com