311.československá bombardovací peruť RAF

311.československá bombardovací peruť RAF
Autor: Jan Suchý, Prague (JanSuchy) – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1090504|Popisek: ánku-stIlustrační obrázek k člíhačka Spitfire
18 / 07 / 2017, 13:00

Dnes jsme si pro vás připravili článek z historie o 311.československé peruti, která bojovala v RAF proti hitlerovské agresi.

311. peruť sa začala formovat 14-16. července 1940, kdy se na leteckou základnu v Cosfordu začali přesouvat českoslovenští letci z Francie, kteří v československém letectvu sloužili u bombardovacích jednotek. Tito piloti pak vytvořili jádro 311.perutě.

Erb 311.stíhacej perute-motto Na množství nehledte.

Výcvik pilotů 311.perutě trval oproti stíhačům mnohem déle, a to hlavně z těchto důvodů :

1.bombardovací letci neměli až na malé výjimky bojové zkušenosti z Francie.

2.výcvik bombardovacích členů je mnohem náročnější. Je totiž klíčové, aby se jednotliví piloti ,,sehráli". 

Anglická a rovněž francouzská bombardovací technika byla modernejší než československá, takže piloti si museli zvykat na nové a složitější stroje.

311. peruť začala výcvik na britských bombardérech Vickers Welington MK IA a IC. Na výcvik dohlíželi špičkoví britští instruktoři. První bojeschopné posádky byly připravené až 7. září 1940. 311. bombardovacia peruť zahájila svoji bojovou činnosť 10. září 1940, kdy toho dne odstartovaly tři posádky k náletu na Brusel. Jejich cílem bylo hlavní nádraží. První útok byl úspěšný a všechny tři posádky na britských bombardérech Welington se bez ztráty vrátily na základnu v Honingtonu. 311. peruť létala na nepřátelské území průměrně každý čtvrtý den, i když šechny lety nad tímto územím byly vždy veľmi nebezpečné. Nicméně touhu ničit nepřítele z československých pilotov ,,nevybila" ani silná a dobře organizovaná protivzdušná obrana hitlerovců.

Největší problém, s nímž se 311tka pravidelně setkávala, byli němečtí noční stíhači a rovněž i velmi špatné počasí panující hlavně nad britskými ostrovy. Piloti také často museli řešit poruchy svých strojů, a to hlavně nad mořem, kde to bylo vážnou překážkou. Nicméně největším nebezpečím bylo padnutí do zajetí. Letci jako jediní ze spojeneckých letců podléhali jako občané protektorátu nacistické soudní pravomoci. Podle §91a Říšského trestného zákoníku považovala odbojovou činnost československých vojáků za zločin vlastizrady a velezrady.

Na toto ustanovení téměř doplatila posádka nadporučíka K. Trojáčka, jež při náletu na Berlín byla nucená nouzově přistát v Nizozemí, kde padla do německého zajetí. Při zatýkání se jeden pilot zastřelil. Gestapo ihned přivezlo československé letce do Berlína, kde měli bý souzení za velezradu. Až na zákrok RAF a Mezinárodní organizace pro kontrolu zacházení s válečnými zajatcii byli následně propuštěni z vězení a převedeni do zajateckého tábora.

Peruť od 10. září 1940 do 25. dubna 1942 uskutečnila 1029 bojových vzletů za 152 operačních dní. Celkově napadla 77 cílů a svrhla 1310 tun bomb a přitom sestřelila 3 noční německé stíhače a vypracovala se mezi nejlepší jednotky Bomber Comand.

Nicméně 311. peruť postihly i ztráty, a to dost značné. Z celkově nasazených 53 posádek bylo zabitých a zajatých 22 posádek, předepsaného turnusu 200 operačních hodin dosáhlo jen 12 posádek. Tyto zkušenosti se nezamlouvaly velení RAF a na jaře 1942 byla jednotka přesunutá k pobřežnímu velitelstvu, kde se začala školit na nové úkoly.

Další kapitola 311. perutě se odehrála v rámci Coastal Command, kde sa zapojila do bitvy o Atlantik. Jejím hlavním úkolem bylo zdlouhavé pátrání po ponorkách a jejich následné ničení. Po válce veteráni často vzpomínali hlavně na tuto větu:

    “Kdo nepřiletěl z moře hned po skončení operace, už se nikdy nevrátil. Biskaj a Atlantik požadovanu daň nevracely.“

Během působení v Coastal Command poškodila několik malých hladinových lodí , 4 větší hladinová plavidla a jednu velkou nákladní loď, taktéž zaútočila na 35 ponorek, přičemž se jí podařilo potopit 4, rovněž z boje vyřadili přibližně 17 nepřátelských stíhačů.

V únoru se jednotka přesunula na základnu do Predannacku, kde jejím cílem bylo ničení nepřátelských plavidel mezi průlivem La Manche a Biskajským zálivem.

Poslední přesun jednotky se odehrál při vylodění v Normandii, kdy byla jednotka přestěhovaná na základnu Tain, jež se nacházela ve Skotsku, a tam zůstala až do konce války.

Poslední akce 311. perutě se konala 21.srpna 1945 a byla to přehlídka společně s ostatními západními letci na Staromestském náměstí v Praze.

Celkové ztráty 311. perutě byly citelné - za pětileté působení padlo 250 pilotů a 35 skončilo v zajetí.

Tento článek je pokračování prvního, který se zaměřoval na legendární 310.československou stíhací peruť. Můžete si ho přečíst zde – 310.československá stíhacia peruť 

zdroje:  311.raf.com, forum.valka.cz

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace