Historie: 28. červen - den, který je spojený s oběma světovými válkami

Historie: 28. červen - den, který je spojený s oběma světovými válkami
Popisek: Arcivévoda Ferdinand s chotí Žofií opouštějí sarajevskou radnici
28 / 06 / 2016, 18:00

Výročí atentátu na rakouského arcivévodu i výročí Versailleské smlouvy, která předznamenala nástup nacismu v Německu.

Sarajevský atentát - jedna z příčin 1. světové války

Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Během vojenské přehlídky byl arcivévoda František Ferdinand napaden skupinou šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilić. František Ferdinand d'Este a jeho choť, Žofie Chotková, byli po předchozím nezdařeném bombovém útoku na kolonu vozů poté na jiném místě zastřeleni srbským separatistou Gavrilo Principem.

Na vrcholu spiknutí stáli velitel srbské vojenské rozvědky Dragutin Dimitrijević, jeho pravá ruka, major Vojislav Tankosić, a špion Rade Malobabić. Major Tankosić měl na starosti výcvik a ozbrojení atentátníků a umožnil jim přístup do sítě agentů a konspiračních bytů, kterou byly na území Rakouska-Uherska pašovány zbraně.

Atentátníci, klíčoví členové sítě agentů a srbští vojenští činitelé zodpovědní za organizaci atentátu byli posléze uvězněni, souzeni a potrestáni. Pachatelé uvěznění na území Bosny byli souzeni v Sarajevu v říjnu 1914, ostatní aktéři byli souzeni v letech 1916 a 1917 před pololegálním soudem ve Francouzi okupované řecké Soluni.

Atentát v Sarajevu, jenž byl spáchán na následníka rakousko-uherského trůnu, byl záminkou k vyhlášení války Srbsku Rakousko-Uherskem a je považován za jednu z příčin první světové války.

Versailleská mírová smlouva - jedna z příčin 2. světové války

Smlouva byla podepsána 28. června 1919 a byla jednou z pařížských mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, která oficiálně ukončila první světovou válku mezi Centrálními mocnostmi a Státy Dohody. Jednání na Versailleské smlouvě byla pokračováním příměří, které bylo uzavřeno v Compiegnském lese.

Smlouva stanovila, že Německo a jeho spojenci jsou jako původci odpovědni za všechny ztráty a škody, jež utrpěli vlády spojené a sdružené ve Státy Dohody. Německo muselo zaplatit značné válečné reparace Státům Dohody (viz reparace Německa po první světové válce); muselo splácet 132 miliard marek. Dále ztratilo část svého území a všechny své kolonie v Africe a Oceánii. Německá armáda byla podmínkami smlouvy omezena na 100 tisíc mužů. Smlouva dále definovala poválečné hranice Německa. 

Mírová smlouva s Německem obsahovala (zdroj: dejepis.com):

  • teritoriální změny:
    • Německo ztratilo všechny kolonie ve prospěch především Britů a Francouzů (+ Alsasko-Lotrinsko ve prospěch Francie)
    • ztráta území ve prospěch
      • RČS: Hlučínsko
      • Polska: Poznaňsko, Horní Slezsko, východní a západní Prusko, Gdaňsk
      • Dánska: část Šlesvicka
      • Belgie: drobná území
    • Německu odňato i Sársko (pod správou SN)
      • po patnácti letech se zde měl uskutečnit plebiscit, zda připojit k Německu či k Francii
      • uhlí ze Sárska bude po dobu 15 let směřovat do Francie
  • vojenské podmínky:
    • v Německu zrušena všeobecná branná povinnost a generální štáb
    • rozpuštěna armáda (max. 100 000 vojáků pro řešení vnitřních problémů)
    • ztráta loďstva a ponorek
    • zákaz modernizace zbraní a leteckých zbraní
    • v Porýní vytvořeno demilitarizované pásmo (o šířce 50 km) na pravém břehu Rýna
    • levý břeh Rýna okupován dohodovými vojsky
  • hospodářské podmínky:
    • reparace (ve zlatě, zboží (uhlí, železná ruda), cenné papíry)
    • reparace velmi vysoké, pro Německo neúnosné (nesplnitelné)
    • několikrát revidovány.

Německo ale nebylo ani zničeno, ani usmířeno. Versailleská smlouva ochromila německou ekonomiku ve dvacátých letech (okolo roku 1920) a nechala ji zranitelnou během zničující Velké hospodářské krize ve třicátých letech. Ve výsledku to umožnilo nástup nacismu a následné převzetí moci Adolfem Hitlerem.


Zdroj: Wikipedia

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace