7. října 1571 zlomila spojenecká flotila Svaté ligy osmanskou námořní moc

7. října 1571 zlomila spojenecká flotila Svaté ligy osmanskou námořní moc
Autor: Andries van Eertvelt|Popisek: Bitva u Lepanta
07 / 10 / 2019, 10:00

Bitva u Lepanta měla pro křesťanský svět obrovský význam. Jednak se ukázalo, že je možné Osmany na moři porazit, ale hlavně 30 000 mrtvých námořníků tureckého sultána Selima II. se nedalo tak rychle nahradit, jako potopené lodě.

Selim II. který se stal sultánem v roce 1566, najímal islámské piráty a korzáry, kteří prakticky ochromili obchod mezi křesťanskými státy ve Středomoří. Co ale sjednotilo křesťanstvo do boje pod jedním praporem, byl turecký útok na benátské kolonie na Kypru.

Papež Pius V. vytvořil Svatou ligu složenou ze Španělska, Benátek, papežského státu a několika rytířských řádů a malých států. Do čela se postavil nelegitimní bratr španělského krále Juan de Austria.

Ale třeba taková Francie tajně Turky podporovala…

Loďstvo pod vedením Juana de Austria bylo tím největším křesťanským loďstvem v dějinách. 109 benátských galér a 6 galeas, 80 španělských galér a desítky dalších lodí bojových řádů a soukromníků mělo zastavit muslimy ve Středozemí. Co se týče živé síly, bylo na křesťanské straně k dispozici 13 000 námořníků a 28 tisíc vojáků včetně skvěly vycvičených španělských a německých pěšáků.

Turecká flotila měla asi 210 galér a 44 galiot a 20 menších lodí. S 13 000 námořníky a 34 000 vojáky křesťany početně převyšovala, vedení se ujal Ali Paša, kterému sekundovali egyptský místokrál Mohamed Chuluk, Murad Dragut ale také legendární alžírský místokrál Uluch Ali. Uluch Ali byl původním jménem Luca Galieni a pocházel z italské rybářské rodiny. Po svém zajetí berberskými piráty konvertoval a stal se slavným pirátem. Díky stykům s Cařihradem podporoval osmanskou politiku coby paša a místokrál severní Afriky.

Technologická výhoda byla ale na straně Svaté ligy, která disponovala obrovským počtem palných zbraní, měla i otočná děly obecně větší ráže než muslimská flotila. Obrovské benátské galeasy byly jakýmsi přechodem mezi galérami a galeonami a nesly až 34 děl! V porovnání s galérami, které měly většinou pouze několik děl na přídi, to byl obrovský rozdíl. Totéž ale znamenalo i použití kartáčových střel, které likvidovaly tureckém námořníky a vojáky lépe než dělové koule.

Obě flotily se setkaly 7. října v zálivu Patras a prakticky okamžitě se pustily do boje. Před 

Turecká flotila vybavená hlavně galérami chtěla fungovat na principu, kterým se veslové lodě používaly už od dob krétských mořeplavců. Díky klounům nepřátelskou loď taranovat, nebo zahákovat a na palubu lodi vysadit vojáky a dobít ji. Zcela chybně pak Turci vyhodnotili obrovské galeasy, o kterých se domnívali, že jsou to kupecké lodě. Díky obrovské palebné síle šly ke dnu desítky tureckých lodí prakticky ještě před hlavní bitvou.

Bitva u Lepanta

Boj byl ale tvrdý a na jihu křesťanské formace se admirál Doria dostal do úzkých a měl velké ztráty. Ve středu a na severu začaly křesťanské síly vítězit. Zde se střetli i oba admirálové. Do boje obou velitelských lodí se zapojilo celkem 12 lodí, které se vzájemně zahákovaly a na palubách lodí probíhal zuřivý boj pěšáků jako někde v pozemní bitvě. Turecký admirál Ali Paša byl střelen do hlavy a padl. Turecké loďstvo se po smrti svého velitele nebylo schopné z boje odpoutat a bylo s výjimkou jižního křídla pod vedením Ulucha Aliho zmasakrováno.

Bohužel tato bitva zdaleka neznamenala konec tureckým ambicí ve Středomoří. Svatá liga se rozpadla (evropské státy nebyly nikdy schopné držet pohromadě), Benátky přišly v následujících letech o Kypr, Španělsko o Tunisko.

Turci obnovili loďstvo během pouhého půl roku. Co nahradit nemohlo, byly obrovské lidské ztráty zkušených námořníků a vojáků o které přišlo a nezkušené námořnictvo bylo velkou brzdou vojenské dominance Osmanské říše do dalších let.

Na straně křesťanů zahynulo 8 000 lidí, muslimů asi 25 000. Z muslimských galejí bylo osvobozeno na 12 000 zotročených křesťanů.

 

Zdroj: Na vlnách moří a oceánů, Václav Švarc, Wikipedie

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace