Historie zámků: Od starého Egypta až po dogu pana Fáborského

Historie zámků: Od starého Egypta až po dogu pana Fáborského
Autor fotografie: ASSA ABLOY|Popisek: Titulní strana katalogu firmy Aloise Fáborského
12 / 10 / 2016, 22:45

Představa egyptského faraona štrachajícího klíčem v zámku je úsměvná, přesto pravdivá. Ano. Zámky ve dveřích a klíče skutečně prokazatelně používali již staří Egypťané a archeologické nálezy je potvrzují i u Babyloňanů. Samozřejmě, že zámky vypadaly poněkud jinak než dnes, historie zamykání je ale více než zajímavá. A dotýká se i České republiky. Právě před 105 lety byla založena firma Fáborský a Šeda, dnes známá pod jménem FAB.

Když se dostaneme až na úplný začátek, tak svůj majetek si lidé zamykali už před pěti tisíci lety. Tipnete si materiál, ze kterého se zámky vyráběly? Správně, bylo to dřevo. Obráběče kovů tehdy přece jen neexistovaly, a tak se využíval tento obnovitelný zdroj. Ale pozor, klíče už byly kovové.

Dlouho se pak s vývojem zámků nedělo nic, až staří Řekové a Římané vyměnili zastaralé dřevo za bronz. Pokud ale jde o mechanismus zámků, nic složitého to není, klíč pouze pootočí zámkem, do podoby, že dveře nejdou otevřít, to je celé.

Zámky od jihočeských řezbářů

I v českých zemích můžeme sledovat zajímavé pokusy o zamykání. Řezbáři v jižních Čechách a na Vysočině už v 16. století vyřezávají podobné zámky jako ve starověkém Egyptě. Používá se pro ně název stodolové zámky.

O století později přichází pravá zámková revoluce. Zatímco období renesance zpočátku přináší především umělecké zdobení vysekávanými otvory, barevnými krytkami nebo napouštěním, zámky se nezadlabávají, jsou pouze nasazeny na dveře.

To se ale brzy mění. Přibližně od poloviny 17. století se mechanismus rychle modernizuje. V roce 1788 se objevuje zámek se stavítky a v roce 1865 je na světě první patentovaná cylindrická vložka s kruhovým obrysovým tvarem těla a pěti odpruženými stavítky v řadě, tedy vložka, kterou v modernizované podobě používáme dodnes.

Do Evropy se ale z USA dostává až počátkem 20. století a k jejímu masovějšímu využití dochází až po skončení první světové války.

Synonymum pro cylindrickou vložku? Fabka

A to už se samozřejmě cylindrické vložky dostávají i do tehdejšího Československa. Nejprve se sem dováží německé profilové vložky pod značkami Hahn nebo Yale. A právě tyto vložky se stávají předobrazem těch, které používáme dodnes. Domácí firma Fáborský z Rychnova nad Kněžnou měla tyto zámky uvedeny již v katalogu z roku 1931, v roce 1935 pak začíná vyrábět své vlastní.

A právě firma Fáborský se stala nejznámějším výrobcem u nás. Její značka FAB je dnes vlastně synonymem či lidovým pojmenováním pro cylindrickou vložku – fabku. Jejím symbolem je pes – doga, která je už od 30. let zobrazena na většině klíčů.

Vývoj v druhé polovině dvacátého století a ve století jednadvacátém je překotný. Cylindrické vložky se vyrábějí ze stále kvalitnějších materiálů, reagují také na zloděje, kteří se přes ně neustále zkouší dostat. V posledních letech pak přichází na řadu i zámky, ke kterým nepotřebujete klíč, ale otevřete je například otiskem prstu, jako je třeba ENTR od FABu.

Zámky v časové ose

3 tisíce let před naším letopočtem
Díky archeologickým nálezům víme, že jednoduché dřevěné zámky používali Babyloňané a staří Egypťané

Cca 500 let před naším letopočtem
Doba antického Řecka a Říma zámkům přeje. Dřevo nahrazuje pevnější bronz

16. až 18. století
Ani v českých zemích se nezahálí. Řezbáři v jižních Čechách a na Vysočině zhotovují tzv. stodolové zámky

Počátek 17. století
Stále se vyrábějí zámky, se kterými lze jen pootočit a leckdy ani nejde vytáhnout klíč. Během renesance se zámky stávají uměním – jsou zdobeny vysekávanými otvory nebo se napouští (ocel se zbarví teplem)

Rok 1788
Patent Roberta Barrona – jeho zámek je vybaven stavítky, jaká známe dodnes. Klíč musí po zasunutí „zapadnout“ do stavítek, jinak se zámek neodemkne

Rok 1865
Američan Linus Yale jr. si dává patentovat cylindrickou vložku. Má kruhový obrysový tvar těla a pět odpružených stavítek v jedné řadě. Navazuje tím na práci svého otce a na své vlastní dřívější konstrukce. Značka YALE dodnes patří k největším světovým výrobcům zámků a dalšího zabezpečení

Počátek 20. století
Cylindrická vložka se postupně dostává z USA i do Evropy, k jejímu masovějšímu rozšíření ale dochází až po skončení první světové války

9. října 1911
Do obchodního rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové byla zapsána firma Fáborský a Šeda, budoucí FAB. V tu dobu už v Rychnově nad Kněžnou vyrůstá továrna, která ve městě sídlí dodnes

Rok 1924
11. listopadu tohoto roku si berlínská firma Zeiss Ikon A.G. Goerz-Werk nechává patentovat profilovou cylindrickou vložku. V horní části má otočný válec (cylindr) s otvorem pro klíč a ve spodní zúžené části odpružené kolíky se stavítky. Tato vložka se stává standardem pro výrobce až do dnešních dní

Rok 1931
Cylindrické vložky zařazuje do svého katalogu firma Fáborský z Rychnova nad Kněžnou. O čtyři roky později začíná výrobu svých vlastních cylindrických vložek. 

Nástrojářská dílna firmy Fáborský s Šeda v září roku 1928

FAB – tradiční česká značka zámků a cylindrických vložek má za sebou více než stoletou historii. Firma Fáborský a Šeda, dnes známá pod jménem FAB, byla založena v roce 1911, tedy právě před 105 lety. Od r. 1997 je součástí portfolia nadnárodního zámkařského koncernu ASSA ABLOY. Rychnovská továrna ročně produkuje přes 8 milionů cylindrických vložek, samozamykacích zámků, otvíračů dveří a kování, které míří do celého světa. Společnost sází na neustálou inovaci a vývoj. Úzce spolupracuje s vybranými zámečnictvími, jejichž prostřednictvím nabízí nejen široký sortiment výrobků, ale také profesionální servis a poradenství v oblasti zabezpečení. Více informací najdete na: www.fab.cz

                                                                 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.