Hitler ji předhodil fanatickému soudci. Život protinacistické bojovnice Sophie Schollové skončil pod gilotinou

Hitler ji předhodil fanatickému soudci. Život protinacistické bojovnice Sophie Schollové skončil pod gilotinou
Autor fotografie: CC BY-SA 3.0 de
13 / 08 / 2023, 16:00

Studentka a protinacistická bojovnice Sophie Schollová byla za své aktivity v pouhých 21 letech popravena.

Schollová byla mladou studentkou, která zaplatila za vyhraněné protinacistické postoje cenou nejvyšší - svým životem. Narodila se v roce 1921 v rodině liberálního politika a nekompromisního kritika nacistického režimu Roberta Scholla. Byla čtvrtým z šesti dětí a její dětství bylo velmi hezké. Dívka měla talent na malování a kreslení, projevovala zájem i o filozofii a teologii, byla nadšenou čtenářkou.

V roce 1940 zdárně dokončila střední školu, ale maturita v ní zanechala zároveň pachuť z německého školství, které bylo indoktrinováno nacistickou ideologií. Schollová se potom stala učitelkou v mateřské škole v Ulmu.

V roce 1942 nastoupila na univerzitu v Mnichově jako studentka biologie a filozofie. Na univerzitě se potkala se svým bratrem Hansem, který zde studoval medicínu. Hans ji seznámil s okruhem lidí, který byl kritický k nacistické diktatuře. I to potom formovalo protinacistické myšlenky Schollové. Ve stejném roce, tedy 1942, její otec seděl ve vězení za to, že utrousil kritickou poznámku směrem k Adolfu Hitlerovi.

Cesta Schollové k vyhraněným protinacistickým postojům tak byla vyšlapaná. Její bratr Hans patřil k zakládajícím členům spolku Bílá růže, která ostře vystupovala proti nacistickému režimu. Cílem spolku pak bylo svou aktivitou přispět ke svržení hnědé diktatury, ale ne násilnou cestou, ale přesvědčováním lidí, že nacismus nepředstavuje pro Německo světlé zítřky. Pro svůj cíl pak spolek činil i konkrétní kroky, zejména rozšiřoval letáky a další materiály, které nabádaly obyvatele Německa k mírovému odporu proti diktatuře.

Na druhé straně bylo jasné, že je otázkou času, kdy se dostane veřejná aktivita Bílé růže do hledáčku represivního aparátu. V únoru 1943 tak spadla klec. Sophie a její bratr byli zatčeni za distribuci letáků s protinacistickou tématikou. Kufr plný letáků přinesli na univerzitu a zde je pak rozšiřovali mezi studenty. 21. února 1943 Sophii dostal ,,na starost" nechvalně známý nacistický fanatik Roland Freisler. Ten ,,předvedl" své klasické slovní cvičení, exaltovaný projev a odsoudil ji k trestu smrti za velezradu. O den později byl absolutní trest vykonán.

Na popraviště šla Schollová s hlavou vztyčenou a nebojácně. Podle svědků popravy měla prohlásit, že ,,je takový pěkný slunečný den a já už musím jít. Kolik lidí musí zemřít na bojištích v těchto dnech? Ale co záleží na mé smrti, když skrze nás tisíce lidí procitnou a jsou pohnuti k akci?" Pod gilotinou skončili také bratr Hans a společný přítel Christoph Probst.

Na počest Schollové byla umístěna v roce 2003 bavorskou vládou její busta ve známém Památníku Walhalla a mladá dívka, jejíž život skončil tragicky, se stala symbolem mírového odporu proti nacistickému bezpráví.

Zdroj: warhistoryonline.cz

Tagy článku