foto: Silverside (Sgt), Tanner A (Lt), Photographic Unit Imperial War Museum / Public Domain / Wikimedia Commons/Herta Bothe
Herta Bothe patřila do dlouhé řady sadistických nacistických dozorkyň, které často svou brutalitou převyšovaly své mužské protějšky.
,,Sadistka ze Stutthofu". Takovou přezdívku získala skoro dvoumetrová Herta Bothe, nacistická dozorkyně v koncentračních táborech Ravensbrück, Stutthof či Bergen-Belsen. Je to skutečně přiléhavá přezdívka, protože Bothe byla ženou, která se navíc ,,specializovala" především na bití vězeňkyň. Zpočátku to však na zvrhlou kariéru rozhodně nevypadalo. Nejprve pomáhala svému otci v rodinné firmě na dřevo, poté nějaký čas strávila v továrně a později se stala na krátký čas zdravotní sestrou, kde na rozdíl od budoucí ,,kariéry" v nacistických službách ještě lidem pomáhala.

Nacistická kariéra Herty Brothe
Její život se sílící nacistickou ideologií ovšem nabral zcela jiný, ,,nacionálně-socialistický" směr, kterému nakonec zcela propadla. Zčásti to bylo způsobeno tím, že trpěla komplexy, a to i ze svého fyzického vzhledu. V roce 1939 se Bothe stala členkou Svazu německých dívek a odtud se vydala na cestu chladnokrevné brutality. Tu záhy dokazovala ve zvrhlé praxi. Bývalá zdravotní sestra odhalila v příšerných podmínkách koncentračních táborů svou temnou duši a nemilosrdně a za jakoukoliv maličkost bila hlavně ženské osazenstvo koncentračních táborů, k čemuž používala dřevěnou tyč. Surové bití tak ženy často nepřežily.
Konec druhé světové války a soudní procesy
A pokud se nenašla ona ,,maličkost", tak si ji jednoduše vymyslela. Bothe však ,,nepohrdla" ani pistolí, kterou rovněž ukájela svou zvrácenost. V lednu 1945 byla členkou skupiny, která doprovázela pochod smrti vězeňkyň z Polska do koncentračního tábora. S blížícím se koncem války se čas naplnil i pro sadistickou dozorkyni. V dubnu došlo k osvobození koncentračního tábora Bergen-Belsen. Bothe byla zatčena a následně uvězněna. Soud pak připomínal tragikomedické divadlo. Někdejší dozorkyně vehementně popírala, že by někoho usmrtila, a že nepožívala v žádném případě dřevěnou tyč či jiný nástroj k usmrcování lidí. Byla si jistá, že do žaláře nepůjde a že se vlastně ničeho špatného nedopustila. Soud však vyřkl jasný verdikt: deset let vězení.
Bothe byla známa svou výškou, měřící téměř 191 cm, což z ní dělalo nejvyšší ženu zatčenou spojenci. Tento fakt ji odlišoval od ostatních dozorkyň, stejně jako skutečnost, že na rozdíl od jiných SS žen nosila civilní obuv místo vysokých kožených bot. Po osvobození tábora Bergen-Belsen byla Bothe nucena pomáhat při odklízení těl mrtvých vězňů, což později popisovala jako děsivou zkušenost, kdy se bála nákazy tyfem. Tvrdila také, že při přenášení rozkládajících se těl trpěla bolestmi zad kvůli jejich hmotnosti.

Herta Brothe na svobodě
Ač se to zdá možná neuvěřitelné, v roce 1951 byla z vězení propuštěna jako akt shovívavosti britské vlády. Žila potom pod změněným jménem v Německu a nechtěla být raději nikomu na očích. Věděla proč. Mnohem později po propuštění z vězení vzpomínala při interview: ,,Udělala jsem chybu? Ne. Chyba byla to, že existoval koncentrační tábor, ale já jsem tam musela jít, nebo bych tam byla sama uvržena jako vězeň. To byla moje chyba." Bothe také řekla, že nikdy ničeho nelitovala v souvislosti s její ,,kariérou" v nacistických koncentračních táborech.
Herta Bothe se tak nikdy nesetkala s plnou spravedlností za své činy. I když byla odsouzena k deseti letům vězení, skutečnost, že byla propuštěna po pouhých šesti letech, vyvolala vlnu nevole mezi přeživšími a jejich rodinami. Mnozí z nich nikdy nezískali pocit spravedlnosti a nadále žili s traumatem způsobeným brutálním zacházením, kterému museli čelit. Botheina relativně krátká doba ve vězení a její následný život v ústraní pod falešným jménem byly mnohými vnímány jako nedostatečné potrestání za hrůzy, které napáchala. Datum její smrti je však opředeno pochybnostmi. Některé zdroje uvádějí, že zemřela v roce 2000, pravděpodobnější verzí je, že tento svět opustila až v roce 2011, tedy ve svých 90 letech.
Zdroj: uscb.edu, Jewishlibrary.org, encyclopedia.org
Tagy