_wird_aufmunitioniert.jpg)
Autor fotografie: Autor: Bundesarchiv, Bild 101I-461-0213-34 / Zwirner / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5412288|Popisek: Ilustrační fotografie tanku Tiger
Přestože byl zázrak německé bojové techniky Tiger poprvé zajat v lednu 1943, jeho použití v Rudé armádě bylo spíš výjimečné. A to z několika důvodů. Němci zřídka nechali tyto tanky v použitelném stavu a pokoušeli se je vyhodit do vzduchu, pokud nemohly být evakuovány nebo opraveny. Dalším důvodem bylo, že jich nikdy nebylo moc a sovětské posádky se je snažily v boji spíš zničit než zajmout.
První potvrzenou sovětskou posádkou, která v boji použila nacistický těžký tank Tiger, byla posádka gardového poručíka N.I. Revjakina z 28. gardové tankové brigády na konci roku 1943. Tiger z 501. praporu těžkých tanků zapadl v bažině, jeho posádka uprchla a z tank byl zajat Rudou armádou.
Následujícího dne byl tank zařazen do 28. brigády a Revjakin byl jmenován velitelem díky svým velkým bojovým zkušenostem. 5. ledna vyrazil tank do boje s rudými hvězdami na věži a válečným jménem „Tiger“. Kariéra tanku byla přibližně stejná jako v německých rukou, neustále vyžadoval oprav a byl nedostatek náhradních dílů. Později 28. gardová tanková brigáda získala dalšího Tigera.
Další případ použití tohoto tanku se stal 17. ledna 1944, kdy se posádce T-34 poručíka A.S. Mnatsakanova z 220. tankové brigády podařilo zajmout funkční Tiger uprostřed bitvy. Pomocí tohoto zajatého tanku zničil Mnatsakanov nepřátelskou kolonu vozidel a za tuto bitvu mu byl udělen titul Hrdina Sovětského svazu.
Situace se změnila na jaře 1944. Řada operací zásobovala Rudou armádu velkým množstvím tanků Tiger. Například 61. gardová tanková brigáda zajala 6. března 1944 ve Voločisku dva Tigery a 23. března v Gusjatině 13 Tigerů a Pantherů. Další Tiger byl zajat dva dny poté. Sovětská brigáda své trofeje dobře využila a již od 7. dubna byly jako součást bojových jednotek zařazeny 3 tanky Tiger. V akci však strávily jen několik dní. Nejpravděpodobněji se jednalo o Tigery z německého 503. praporu těžkých tanků.
Tento příběh tím ale nekončí. Tigery byly poslány pryč k opravám. Není známo kam, ale v korespondenci GBTU na jaře 1944 se objevují stížnosti, že není dostatek mířidel a další optiky pro opravy nepřátelských těžkých tanků. Lze tedy vyvodit, že tanky skončily v opravárenském závodu a s velkou pravděpodobností byly některé z nich později poslány zpět na frontu.
Jedna sovětská jednotka byla dokonce založena s tím, že bude používat německou techniku, jednalo se o 51. nezávislý motocyklový pluk. Motocyklový pluk obvykle zahrnoval 10 T-34, ale tento pluk byl speciální. Jeho součástí byla rota zajatých německých těžkých tanků, skládající se z 5 Tigerů a 2 Pantherů. Všechny tyto stroje byly opraveny v sovětských továrnách. Na začátku lvovsko-sandoměřské ofenzívy počet Tigerů klesl na 4. Pravidelně se v záznamech uvádí, že 1-2 německé tanky potřebují opravy.
Pluk ztratil v bitvě 21. července 1944 6 tanků T-34 a na oplátku ztratil nepřítel 2 Tigery, 3 samohybná děla a 2 bojová vozidla. Je možné, že německé Tigery zlikvidovaly svou palbou právě zajaté Tigery s rudou hvězdou na věži. K 28. červenci měla jednotka 9 T-34 a 4 Tigery. Ze 4 strojů 3 potřebovaly střední opravy, ale byly stále v provozuschopném stavu. 19. srpna měl pluk ještě 3 Tigery. Poté byl pluk převeden do NKVD a německé tanky odvezeny.
Zdroj: warspot.net