foto: Bundesarchiv, CC BY-SA 3.0 de/12.8 cm FlaK 40 Zwilling ve flakové věži
Jedním z prostředků německé obrany proti spojenecké bombardovací ofenzívě v letech 1941-1945 byly takzvané Flaktürme, flakové věže. Železobetonové pevnosti osazené protiletadlovým dělostřelectvem, umístěné na pečlivě vybraných místech velkých měst třetí říše, kterým koncentrovanou palbou zesilovaly obranu proti bombardérům. Umožňovaly efektivní umístění těžkých zbraní, které jinak nebylo v hustě obydlených oblastech snadné nasazovat. Šest jich stojí v Berlíně, Hamburku a Vídni dodnes.
Maršál Göring dal s vrozenou pompou Hitlerovi během války mnoho různých slibů, které se následně ukázaly být dobrými leda do mnichovské pivnice. Kromě jistoty, že Luftwaffe sama stačí na likvidaci ustupujícího britského expedičního sboru sevřeného v Dunkerque koncem května 1940, samozřejmě potření RAF před plánovanou invazí do Británie, nebo velmi známého (ne)zajištění dostatečného zásobování ve Stalingradu obklíčené Paulusovy 6. armády, to byl především slib ze září 1939, že se nad Porůří nedostane jediný nepřátelský bombardér. A dodal, že v opačném případě mu mohou říkat Meiere, výraz podobný třeba našemu "na svatýho Dyndy". S prvním náletem na průmyslové Porůří se pak v Německu začalo poplašným sirénám říkat "Meierovy trumpety".
Psali jsme
Hermann Göring byl hněvem bez sebe. Před lety řekl lidu Německa, že žádné nepřátelské letadlo nepřekročí hranice země. Nyní, 30. ledna 1943, v den...
Téma je s určitou licencí zmíněné ve slavném filmu Bitva o Británii v situaci, kdy RAF provede odvetný útok na Berlín poté, kdy bombardéry Luftwaffe nedopatřením poprvé odhodí bomby nad Londýnem. A právě tento odvetný nálet z 25. srpna 1940 byl důvodem projektu výstavby flakových věží.
Hitler konstrukci věží nejen osobně nařídil, ale sám také zasahoval do jejich projektování a designu, včetně vlastnoručních náčrtů jejich formy. Stavba věží měla prvořadou prioritu. Práce řídila Organisation Todd s využitím nuceně nasazených. V letech 1940-1943 byly postaveny tři v Berlíně (v ZOO a v parcích Humboldthain a Friedrichshain). Jejich rozmístění určil osobně Albert Speer s vizí budoucí přestavby města, a roli v jejich pozicích nehrála jen taktická účelnost, ale i geometrická čistota. Dvě byly postaveny v letech 1941-1943 v Hamburku (na Heiligengeistfeld a ve Wilhelmsburg) a tři v letech 1942-1944 ve Vídni (Stiftskaserne, Augarten, Arenbergpark).
Tzv. Geschütz-Turm, tedy věže s vlastními protiletadlovými děly, doplňovala Leit-Turm, věž určená pro řízení palby a vybavená radarem a komunikačními prostředky. Tři berlínské a heiligengeistfeldská v Hamburku byly věžemi 1. generace s rozměry 70,5 x 70,5 x 39 m, a vyzbrojené čtyřmi spřaženými (dvouhlavňovými) 128mm kanóny (12.8 cm FlaK 40 Zwilling) schopnými vypálit v minutě dvacet 26kg granátů do výšky až 14800 m. Kromě nich nesly také množství protiletadlových děl ráže 37 a 20 mm pro vlastní obranu.
video: youtube
Wilhelmsburgská věž v Hamburku a vídeňská v Arenbegparku byly věžemi 2. generace s rozměry 57 x 57 x 41,6 m, a ostatní byly věžemi 3. generace, kruhového průměru (43 m), vysoké 54 m. Hlavní výzbroj všech tří typů věží byla stejná, lišily se množstvím a rozmístěním 20mm kanónů.
Betonové stěny věží byly mimořádně silné (až 335 cm), což je činilo odolnými vůči leteckým útokům, a jak se později ukáže, také vůči dělostřelbě největšími rážemi, včetně sovětských 203mm houfnic. Kromě protiletadlové palby sloužily věže také jako protiletecké kryty (přednostně pro ženy, pro muže do 16 a nad 65 let); disponovaly vlastním zdrojem vody i generátory, nemocnicí a zásobami. Během bitvy o Berlín na jaře 1945 se do jedné uchýlilo až 30 tisíc obyvatel města. Věž v berlínské zoo byla jedním z posledních míst odporu před konečnou kapitulací.
Psali jsme
Po nálete RAF na Berlín, v polovici roku 1940, sa rozhodol Adolf Hitler vybudovať masívne, neprestrelné veže, ktoré mali brániť Berlín od leteckých...
Šest z osmi věží stojí dodnes, odstranit se podařilo po válce jen dvě (v Berlíně ve Friedrichshain a v zoo). Věž v Humboldthainu slouží dnes jako vyhlídka. V Hamburku obě věže stojí a dělová věž na Heligengeistfeld byla přestavěna na obytnou budovu. Ve Vídni si na Leit-Trum ve Stiftskaserne můžete vyzkoušet své horolezecké umění zvenčí a plavecké uvnitř, dělovou věž využívá rakouská armáda. Augartenské věže jsou poškozené a nevyužívané a věž v Arenbergparku slouží jako depozitář muzea a výstavní prostory.
Zdroj: airpower.at, wikipedia.org
Tagy