Hitlerův křižník schytal zásah od českého pilota

Pilot, o kterém je řeč, se jmenoval Václav Korda a narodil se v Poděbradech roku 1907 ještě v Rakousku-Uhersku. Roku 1926 absolvoval leteckou školu pro odborný dorost letectva v Prostějově a poté nastoupil svou službu Československu u Leteckého pluku 1 ve Kbelích.

Po skončení služby v armádě létá pro Československou leteckou společnost, a zde ho zastihl i konec Československa. Jak shromážděným pilotům řekl flugleiter z Lufthansy: „Československo už není, protože se rozpadlo. Slováci už nechtějí mít s Čechy nic společného. Ti se k nim chovali velkopansky a nechtěli uznat jejich právo na sebeurčení. Ale český lid má nyní to správné vedení a je pod ochranou vůdce.“

Václav Korda se s touto situací nehodlá smířit, a vydává se bojovat proti nenáviděnému nepříteli. Přes Polsko a Francii se dostává do Velké Británie, kde nastupuje po zaškolení jako člen posádky bombardéru. V Československu létal jako stíhač na legendárních strojích Avia B.21. Stojí tak u vzniku legendární československé 311. bombardovací perutě.

První mise se Kordovi s posádkou nepovedla, ale ty další byly mnohem úspěšnější. Celkem jich nad okupovanou Evropu vykonal ve službách RAF 41. Většinu misí, odlétal na bombardéru Vickers Wellington, což byl jeden z nejúspěšnějších bombardérů RAF za 2. světové války s doletem přes 5 000 kilometrů. Kordova posádka mu láskyplně přezdívala ,,velouš".

V květnu roku 1941 se na svou první a zároveň poslední cestu vydala chlouba německé Kriegsmarine, bitevní loď Bismarck. Ta byla doprovázena těžkým křižníkem Prinz Eugen, který se po neúspěšném pokusu proniknout do Atlantiku a napadnout zásobovací trasy vrátil do Brestu. Návrat sice neslavný, ale Bismarck skončil i s posádkou více než 2 100 mužů pod hladinou oceánu.

V noci z 1. na 2. července se Kordův náhradní velouš R 1015 vydal na cestu s cílem svrhnout náklad pum na německý těžký křižník, který byl umístěn v Brestu a nedal spát britskému velení. Posádka stroje byla ve složení P/O Korda – Sgt Horáček – Gellner – P/O Parolek – Sgt Valeš – Sgt Kovařík. Několik předchozích náletů bylo neúspěšných, ale tentokrát se to mělo díky československé posádce změnit. Prudká protiletadlová palba a kouřová clona nezabránila Kordovi v útoku a při čtvrtém náletu byl dok s křižníkem dvakrát zasažen. Posádce českého velouše je přisuzován zásah u kormidla 1 000 liberní pumou. Centrální část lodi zasáhl bombardér patřící k 9. peruti. Československá posádka tak zabránila vyplutí Prinze Eugena druhý den, kdy měl poškozený šroub a kormidlo. Na palubě lodi zahynulo 50 námořníků.

Odpalovací tlačítko pumy, která zasáhla nacistickou loď zmáčkla ruka židovského člena posádky Jana Gellnera.

Korda dostal ve službách RAF celkem čtyři vyznamenání, ale podle jeho slov se jednalo o práci všech šesti lidí z jeho posádky. Stal se československým i britským důstojníkem.

Po službě v RAF pracoval jako letec v tzv. Ferry Command, která přepravovala nová vojenská letadla z USA do Evropy a i díky tomu se s kolegou Antonínem Liškou stali první československou posádkou, která přeletěla Atlantik.

V roce 1942 se Korda vrací k 311. peruti a hlídkuje nad Atlantikem. Od roku 1943 je stažen z bojových akcí.

Po válce ho čeká osud mnoha vojáků bojujících na Západě – je postupně perzekvován a obviňován z problémů u ČSA kde pracuje. V listopadu 1947 tedy opouští nevděčnou vlast a s manželkou se usazuje v USA, kde pracuje dále v letectví. Umírá v únoru 1996.

Zdroj: Pilotem R.A.F.

Tagy