Hitlerův obávaný kat: Vlastní gilotina, přes 3 000 popravených a ,,bonus" za každého mrtvého. Po válce posílal na onen svět i nacistické prominenty

Hitlerův obávaný kat: Vlastní gilotina, přes 3 000 popravených a ,,bonus&quote; za každého mrtvého. Po válce posílal na onen svět i nacistické prominenty
Autor: Flickr (CC BY-SA 2.0)|Popisek: Gilotina
08 / 07 / 2021, 14:00

K popravám používal gilotinu, kterou si sám sestrojil. Johann Reichhart sprovodil ze světa přes 3 000 lidí.

Nešetřil opravdu nikoho. Popravoval se zvrácenou zálibou kriminálníky, odbojáře, odpůrce nacistického režimu. K popravám během druhé světové války používal gilotinu, kterou si sám sestrojil. V jeden den dokonce chladnokrevně popravil 32 lidí.

Novinář Marc von Luke, který o nacistickém katovi psal, řekl, že Reichhart popravoval ,,rychle, účinně a bez výčitek". Do konce svého života pak Reichhart věřil ve výhody trestu smrti. Podle von Luka měl Reichhart ambici se stát nejlepším katem v Německu. což se mu vlastně podařilo.

Reichhart začal popravovat už za Výmarské republiky (1918 - 1933) a brzy se stal vyhlášeným katem, který pokračoval v ,,kariéře" i za nacistického režimu. Ještě předtím, než se stal obávaným katem, se živil jako řezník. Tato práce ho ale dlouho neuspokojovala, a tak sloužil jako jedenatřicetiletý kat pro bavorské ministerstvo spravedlnosti v roce 1924. Reichharta nepochybně lákala i finanční motivace: za každého popraveného mu Bavorsko přislíbilo vyplatit 150 zlatých marek.

V roce 1933, když nastoupil Adolf Hilter k moci, se stal Reichhart důležitým článkem ve vraždící nacistické mašinérii a ještě k tomu velmi dobře zaplaceným. Dostával roční plat ve výši 3 000 říšských marek a ,,bonus" 65 říšských marek za každého popraveného. Gilotinu, kterou si Reichhart sám sestrojil, ještě prominentní kat vylepšil, aby mohla za nacistického režimu, kde popravy byly na denním pořádku, ,,pracovat" účinněji. Byla na rozdíl od francouzského vzoru lehčí a více pohyblivější.

Reputace, kterou Reichhart za druhé světové války požíval, však vedla k tomu, že jeden z jeho tří synů spáchal sebevraždu. Neunesl posměšky spolužáků ve škole, kteří jeho otci - katovi spílali do ,,řezače hlav". Na konci druhé světové války, kdy bylo jasné, že Německo největší konflikt v dějinách nevyhraje, byl Reichhart zajat Američany a držen ve věznici v Landsbergu.

Velmi rychle však po svém propuštění ,,změnil stranu". Pomáhal nejprve vítězným spojencům v identifikaci bývalých nacistických prominentů, aby je posléze i sám popravoval. Po dvou mylných identifikacích však odmítl dále popravovat a jeho kariéra obávaného kata tak skončila. Na dobu, kdy vykonával stovky poprav, byl ale Reichhart náležitě hrdý. Podle něho prokazoval ,,důležitou službu". Reichhart zemřel osamělý v Mnichově v roce 1972 ve věku 78 let.


Zdroj: history.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace