Hitlerův vlak zastavil vedle vagónu s Židy. Jeho reakce byla všeobsažná

Hitlerův vlak zastavil vedle vagónu s Židy. Jeho reakce byla všeobsažná
Autor: Bundesarchiv, CC-BY-SA 3.0|Popisek: Adolf Hitler a jeho věrní
09 / 05 / 2020, 16:00

Adolf Hitler, jeden z nejkrvavějších diktátorů světa, nechal postavit mnoho koncentračních táborů, v nichž umíraly miliony lidí. Sám ale žádný z nich nenavštívil. Nechával špinit ruce své podřízené. Jeho vztah k židovské otázce dokonale vystihla situace, která jej potkala na železnici.

Genocida židovského obyvatelstva byla mezi prioritami nacistického diktátora Adolfa Hitlera a jeho souvěrců. Proto bylo postaveno mnoho koncentračních táborů po celé Evropě, první - v Dachau - vznikl dokonce již několik měsíců poté, co se Hitler stal spolkovým kancléřem. Tam byly sváženi odpůrci nacistického tábora, zejména pak komunisté či sociální demokraté a mnozí další.

Co je možná v této souvislosti zarážející, že ač rasově paranoidně nesnášenlivý, Hitler nikdy nenavštívil jediný koncentrační tábor, jak potvrzuje známý britský historik Ian Kershaw. A zajímavé také bylo, že o konečném řešení židovské otázky, na níž se referovalo na konferenci ve Wannsee v lednu 1942, Hitler nemluvil ani v kruhu svých nejbližších. A když už ano, tak ve velmi vágních obratech.

Pokud šlo o program likvidace Židů, dával Hitler od něj jakoby ruce pryč. Nejen Kershaw, ale i další historikové uvádějí, že Hitler nechtěl nikdy být přímo konfrontován se syrovou realitou toho, co se ohledně židovské otázky děje. Chtěl pouze vědět, že tento zvrácený plán na vyhlazení židovské rasy úspěšně probíhá. Lakonicky řečeno, nechával jiné, tedy své koryfeje, aby si sami ušpinili ruce. 

Když třeba vlak s Židy mířící do koncentračního tábora zastavil na přilehlé plošině vedle Hitlerova vlaku, tak diktátor zatáhl žalužie, aby to, co se děje venku, neviděl. To na druhou stranu však neznamená, že by nebyl o všem podstatném ohledně židovské otázky důsledně informován.

Ještě pro zajímavost uveďme, že i když Hitler Židy nenáviděl, udělal přece jen v jednom případě výjimku. Eduard Bloch byl rakouský židovský lékař, který se staral o Hitlerovu nemocnou matku Kláru, která zemřela na rakovinu. Když Německo provedlo v březnu 1938 Anšlus Rakouska, dovolil Hitler Blochovi emigrovat do USA. Hitler o Blochovi hovořil jako o ,,šlechetném Židovi", a měl prohlásit, že pokud by byli všichni Židé jako on, neexistovala by žádná židovská otázka.

 

Zdroj: timesofisrael.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace