HMS Dreadnought: Dlouho marně vyhlížel námořní zářez, nakonec přišlo rozpůlení německé ponorky

HMS Dreadnought: Dlouho marně vyhlížel námořní zářez, nakonec přišlo rozpůlení německé ponorky
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: HMS Dreadnought
31 / 12 / 2022, 10:30

Není pochyb, že HMS Dreadnought jako nový typ revoluční válečné lodě udával na počátku 20. století směr i ostatním plavidlům.

Duchovním otcem Dreadnoughtu byl admirál John Arbuthnot ,,Jackie" Fisher, který byl od roku 1904 prvním lordem admirality. Fisher zahájil program rozsáhlé modernizace námořnictva a přišel s konceptem rychlé válečné lodě, vyzbrojené velkým počtem těžkých děl (dosavadní bitevní lodě obvykle nesly čtyři těžká děla).

Loď byla vyprojektována v první polovině roku 1905 a její stavba začala v loděnici Portsmouth Dockyard 2. října téhož roku. Trvala vlastně pouhý rok. Trup lodi byl spuštěn na vodu 10. února 1906 a 2. listopadu 1906 byl Dreadnought dokončen. Od svého přijetí do služby až do roku 1912 pak byl vlajkovou lodí britského Domácího loďstva (Home Fleet).

Hlavní výzbroj představovalo deset 305mm kanónů typu Mk X o délce hlavně 45 ráží, soustředěných v pěti dělových věžích typu B Mk VIII. Jedna věž byla vpředu, dvě na křídlech a dvě vzadu na zádi lodi. Jedním směrem mohlo najednou střílet až osm z nich, což bylo dvakrát více než u dosavadních bitevních lodí.

Dreadnought byl první válečnou lodí, kterou poháněly parní turbíny. Celkem 18 tříbubnových kotlů Babcock & Wilcox dodávalo páru turbínám Parsons. Ty roztáčely čtyři lodní šrouby. Loď dosahovala rychlosti 21 uzlů, což bylo až o 3–4 uzly více, než u dosavadních bitevních lodí. Během první světové války bylo plavidlo v aktivní službě po celou dobu trvání konfliktu, do roku 1916 pak tvořilo součást 4. bitevní eskadry, která operovala v Severním moři.

Zajímavé je, že Dreadnought neměl zářnou bojovou kariéru, jak by se asi dalo očekávat. Například největšího námořního střetnutí první světové války, bitvy u Jutska, se neúčastnil. Záhy se stal Dreadnought vlajkovou lodí 3. bitevní eskadry, která měla svůj operační prostor na řece Temži. I když bitevní loď nezaznamenala oslnivý úspěch během první světové války, přece jen vstoupila do historie. Dreadnought je dodnes jedinou válečnou lodí, která taranovala nepřátelskou ponorku.

Stalo se tak 18. března 1915 (podle některých zdrojů až 29. března) ve skotské úžině Pentland Firth, ,,obětí" byla ponorka U-29, jíž velel kapitán Otto Weddigen. Ten se vynořil se svou ponorkou, aby vypálil torpédo po bitevní lodi HMS Neptune, útok byl ovšem neúspešný a Weddigen si chystal na Neptune další torpédo. V oblasti úžiny se pohyboval také HMS Dreadnought, který spatřil německou ponorku a rozhodl ji zlikvidovat netradičním způsobem - taranováním. Po krátké ,,honičce" došlo k taranu ponorky, kterou britské plavidlo rozdělilo o na dvě části. Nikdo tento manévr nepřežil a ke dnu šel i kapitán Weddigen.

Válečným nasazením opotřebovaná loď byla v roce 1919 převedena do rezervy a v roce 1921 prodána k sešrotování. Sešrotována byla v roce 1923. Její přínos ve vojenské oblasti je však nepopiratelný a taranování německé ponorky nezapomenutelné.

Zdroj: history.com, Wikipedia

 

 

Tagy článku