Hobartovy legrácky nebyly k smíchu – speciální obrněná vozidla pro Den D

Hobartovy legrácky nebyly k smíchu – speciální obrněná vozidla pro Den D
Autor: ank Museum Guide. British Tanks 1946-1970, CC Public Domain Mark 1.0|Popisek: AVRE Fascine (Hatě)
28 / 07 / 2020, 13:00

Především na britsko-kanadských plážích Gold, Juno a Sword sehrála během operace Overlord, vylodění v Normandii 6. června 1944, důležitou roli speciálně upravená obrněná vozidla, jejichž účelem bylo pomoci pěchotě vypořádat se s různými očekávatelnými prvky německého opevnění a obrany. Podle velitele britské 79. obrněné divize generálmajora Percyho Hobarta se jim říká "Hobartovy legrácky" (Hobbart Funnies). Některé se neosvědčily, nebo spíše byly nasazeny v nevyhovujících podmínkách, ale obráncům z nich do smíchu nebylo.

Zkušenosti průzkumného vylodění u Dieppe v roce 1942 hovořily jednoznačně. Má-li budoucí vylodění v rozhodujícím měřítku uspět, budou obrněné jednotky muset být schopny pružně a co možná rychle překonat myslitelné překážky a nástrahy, které jim do cesty postaví jednak přírodní podmínky operace, jednak připravený nepřítel. Jedině tak budou schopny účinně podpořit pěchotu, prolomit nepřátelskou obranu a zajistit předmostí pro další postup.

Vznikla pestrá skupina upravených obrněných vozidel od obojživelných tanků přes tanky odminovací nebo plamenometné po ženijní tanky různého určení. Generál Hobart o jejich užitečnosti přesvědčil Montgomeryho, amerického vrchního velitele Eisenhowera však již v míře mnohem menší. Jediným prvkem, který se Američané rozhodli na svých úsecích operace využít, byly plovoucí tanky. Důvodem byla kromě pochybností o jejich účelnosti potřeba speciálního výcviku osádek, a důležitou roli sehrál fakt, že většina Hobartových legrácek využívala podvozek britského tanku Churchill, pro který Američané logicky neměli vybudované logistické zázemí. Omezené využití speciálních podpůrných vozidel bylo později generálu Bradleymu vyčítáno a označováno za jeden z důvodů relativně vyšších amerických ztrát během dne D. Jisté je, že zejména první vlně na pláži Omaha podpora obrněných vozidel velmi chyběla – důvodem však nebyl jejich nedostatek.

Obojživelné tanky označované DD (Duplex Drive) patřily v rámci Hobartových legrácek k těm konvenčnějším přístupům. Byly vybaveny plavebním pláštěm a speciálním výfukovým potrubím, díky kterému byly schopné, na klidném moři, překonat po vysazení z výsadkové lodi několik kilometrů plavbou, a následně na vyloďovací pláži podporovat pěchotu standardními zbraněmi. Pro samotné vylodění byly takto upravené tanky Sherman britských verzí Mk. III (M4A2) a Mk. V (M4A4). Američané upravili tanky verze M4A1.

video: youtube

Britské a kanadské obojživelné Shermany převážně uspěly. Dvě eskadrony Shermanů byly vysazeny asi 4 km od pláže Sword, kde bylo moře nejklidnější. Jeden se potopil po srážce s vyloďovacím člunem LCT. Před pláží Gold se potýkaly s horšími podmínkami, byly vysazeny blíže ke břehu, a osm tanků se na pláž nedostalo. Přes další ztráty způsobené německými protitankovými děly bylo nicméně jejich nasazení úspěšné. Kanaďané vyslali své Shermany k pláži Juno na vzdálenost asi 1-4 km, a přišli rovněž o osm strojů. Rozbouřené moře pak připravilo o podporu tanků 8. brigádu vyloďující se na východním okraji pláže.

V americkém sektoru na pláži Utah napřed německé dělostřelectvo zasáhlo vyloďovací člun se čtyřmi Shermany, a ostatní byly vypuštěny asi kilometr od pláže. Vzdálenost překonaly až na jeden úspěšně všechny zbývající tanky 70. praporu - ovšem v důsledku ztráty orientace dorazily necelé 2 km od původního místa určení. A o poznání horší situace panovala na pláži Omaha, kde bylo k podpoře první vlny určeno sice 112 tanků, a mezi nimi desítky buldozerů, ale 27 z 29 tanků 741. praporu se po vysazení potopilo. Zbývající pak nebyly v důsledku vysazeny včas na to, aby mohly pěchotu první vlny účinně podpořit.

Pro boj proti německým opevněním byly určené plamenometné tanky Churchill Crocodile, které nesly plamenomet místo v trupu umístěného kulometu běžné verze. Nádrž s palivem pro plamenomet byla tažena v obrněném přívěsu. Crocodile mohl útočit na vzdálenost až 110 m, výrazně dále než co si mohli dovolit pěšáci s ručním plamenometem, a při likvidaci hnízd odporu a čištění zákopů a bunkrů se ukázal být efektivní zbraní.

Dalším zajímavým vozidlem mezi Hobartovými legráckami bylo ženijní obrněné útočné vozidlo AVRE (Assault Vehicle Royal Engineers). Existoval ve verzích Bobbin (Špulka) s rolí rohoží pro vyspravení silnic, Fascine (Hatě) se svazky kůlů, jimiž bylo možné zakrýt krátery a díry, Small Box Girder (SBG), což byl malý útočný most k překonávání příkopů do 10 m, Bullshorn Plough (odminovací pluh) nebo Double Onion (Dvojitá cibule), který mohl umístit dvě účinné nálože proti zdi opevnění, načež vycouval a nálože byly odpáleny. Vozidla AVRE nesla ve věži místo kanónu 40liberní (290 mm) minomet Petard účinný na vzdálenost do 140 m proti betonovým překážkám, bunkrům a zátarasům.

Věže zbavený tank Churchill byl také platformou pro mostní ARK (Armoured Ramp Carrier), který nesl rozložitelnou rampu na obou stranách a mohl pomoci překonat příkop široký až 20 m, nebo Churchill Bridgelayer s mostem schopným unést až 60tunovou zátěž. Velmi důležitými vozidly byly odminovací tanky Sherman Crab, jejichž odminovací buben s řetězy byl poháněn motorem tanku a v minovém poli vytvářel bezpečný průchod/průjezd široký 2,7 m.

S řadou Hobartových legrácek se lze dodnes seznámit, jsou uchovávány v muzejních sbírkách především v Bovingtonu.

Zdroj: D-Day – operace Overlord; wikipedia.org

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace