Hrozí v potopené sovětské ponorce K-27 obnovení jaderné reakce?

Hrozí v potopené sovětské ponorce K-27 obnovení jaderné reakce?
Popisek: Ilustrační obrázek
06 / 01 / 2018, 10:00

K-27 byla jedinou ponorkou Projektu 645 v sovětském námořnictvu, a jedinou sovětskou ponorkou, která nedostala své jméno podle NATO. Projekt 645 byl zkušební model jaderné ponorky poháněný dvěma experimentálními jadernými reaktory typu VT-1, které používaly tekuté kovové chladivo.

Druhým jaderným pomníkem sovětského námořnictva je stroj K-27 potopený úmyslně v roce 1981 v Karském moři v hloubce pouhých 30 metrů! Tento stroj byl poškozen během bojové plavby a oprava se ukázala nereálnou. Asfaltová směs, která měla izolovat reaktor, se začala rozpouštět rychleji, než vědci předpokládali.

Podle ruské společnosti Rosatom dokonce hrozí u K-27 riziko obnovení jaderné reakce.

psali jsme: Zkáza sovětské ponorky K-219 v Bermudském trojúhelníku vyděsila Gorbačova i Reagana

Díky malé hloubce, ve které vrak leží, mimo otrávení okolních vod hrozí i únik radioaktivity do vzduchu. Ta se ve vzduchu se navíc šíří rychleji a do větších vzdáleností. Norsko-ruská expedice před čtyřmi roky k vraku K-27 došla k závěru, že vrak by bylo možné z vody vyzvednout, protože trup je zatím nepoškozený.

V roce 2017 byly opět zveřejněny plány na vyzvednutí ponorky z mořského dna do roku 2022. Státní výzkumné středisko Krylov v Petrohradě oznámilo, že pracuje na plánech pro plovoucí přístaviště ve tvaru katamaránu, schopné dostat těžkou ponorku ze dna moře.

psali jsme: Video: Sovětská ponorka třídy Tango pohledem dronu

Zástupci společnosti Rosatom potvrdili, že do Karského moře bylo potopeno obrovské množství radioaktivního materiálu. Podle norských médií ve vodách na severu leží 17 tisíc kontejnerů a devatenáct lodí naložených radioaktivním odpadem, čtrnáct jaderných reaktorů, z nichž pět stále obsahuje vyhořelé palivo, 735 kontaminovaných strojních zařízení…

 

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Survival  - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

 

Zdroj: Barents Observer

Tagy článku