Husarský kousek japonského podporučíka: Na Iwodžimě zničil Sherman Shermanem

Podporučík Mičio Otani od 26. tankového pluku zničil v boji na Iwodžimě 6. března 1945 jeden americký tank M4 ranou ze svého tanku Chi-Ha, jeden poškodil, a další pak měl zlikvidovat kuriózním způsobem – vlezl do poškozeného amerického tanku a použil proti nepříteli jeho vlastní kanón. Přežil nejen svůj husarský kousek, ale také se mu podařilo se na ostrově dva další měsíce skrývat, než byl objeven a zajat.

V den D plus 15, tedy 6. března 1945, obnovily americké síly na ostrově Iwodžima ofenzívu proti poslední japonské obranné linii. Bylo to mimochodem dva dny poté, kdy na ostrově nouzově přistál první bombardér B-29 vracející se z náletu na Japonsko. Velmi silné japonské pozice se na poslední linii opíraly o kopec označovaný 362-C, který také dal bitvě jméno. Úkol byl svěřen 1. praporu 21. pluku námořní pěchoty, který na kopec zaútočil spolu s 2. praporem 9. pluku v 8 hodin ráno. 2. praporu velel podplukovník Robert E. Cushman, a pěšáci kopec 362-C překřtili na Cushmanovu kapsu.

Přes silné dělostřelecké bombardování, jak pozemní tak námořní, nebyly japonské pozice příliš dotčeny. Na to si ovšem již zkušenější námořní pěšáci zvykli. Cíl ostřelování zahalil dým a mračna prachu, dopady granátů velkých ráží zdánlivě nemohly nechat nic na svém místě a nikoho naživu. Ve skutečnosti bylo námořní bombardování spíše efektní než efektivní, a očekávání, která vzbuzovalo, nebývala naplněna. Zejména tam, kde námořní dělostřelci, jako v případě kopce 362-C, stříleli na cíle, které neviděli. Útočící Američany přivítala přehradná minometná palba a následně těžká palba ze všech zbraní, které měli Japonci k dispozici. Útok uvázl hned ve své úvodní fázi a byl o hodinu odložen.

Japonské obranné linie byly necelých 500 metrů od výchozích amerických pozic. Šlo o jedno z nejnevlídnějších míst sopečného ostrova, a Japonci se zde pod velením generála Kuribajašiho připravili mimořádně důmyslně, využili každé překážky. V pěti předchozích dnech se Američanům nepodařilo prorazit a získat píď země. 6. března v 8:45 byla obnovena dělostřelecká příprava. Japonská palebná síla však, zdálo se, nebyla dotčena. Kromě minometů disponovali stále také protitankovými děly, těžkými kulomety. A také dobře rozmístěnými tanky. Přitom americké tanky v této části ostrova mnoho nesvedly. V terénu plném balvanů a skalisek, rozervaných bombardováním, nemohly manévrovat, trasa jejich pohybu byla předvídatelná. Do některých míst by se bez buldozerů a úporné přípravy cesty vůbec nedostaly.

K podpoře útoku byla vyčleněna rota C 3. tankového praporu sedlající Shermany verze M4A2. Již během prvního útoku v 8 hodin postřelovaly japonské betonové bunkry a další opevněná postavení, a zároveň podporovaly útočící námořní pěchotu nepřímou palbou na hřeben kopce 362-C. Podle amerických zdrojů byl jeden tank vyřazen zásahem japonského 47mm protitankového kanónu v 9 hodin, přičemž zahynuli dva členové osádky a tři byli zraněni. Další dva tanky byly vyřazeny, když najely na miny, které zničily jejich pásy, v rozmezí 9:15–10:15.

Existuje ovšem také příběh z japonské strany. Podporučík Mičio Otani velel střednímu tanku Typ 97 Chi-Ha Kai ukrytému v dobře zvolené obranné pozici, která jej chránila před bombardováním, letectvem, a současně měl výhled na jednu z přístupových cest. Tank byl vyzbrojen 47mm kanónem, kterým dokázal Sherman prostřelit na vzdálenost asi 100 m. Zdá se tedy, že první z Amerických tanků vyřazených během bitvy o kopec 362-C 6. března, mohl skutečně padnout za oběť právě jemu.

Druhý z amerických tanků ovšem stál v takovém úhlu, že mu japonský kanón nemohl příliš ublížit. Přesto jej zasáhl, poškodil, a osádka tank opustila a utekla. Otani vylezl ze svého vozidla, a vrhl se směrem k vyřazenému americkému tanku, vlezl do věže a zahájil palbu na třetí Sherman, který 75mm americkou zbraní také zasáhl a vyřadil z akce. Poté se dokázal vrátit do vlastních linií.

Podporučíkova akce nejen zastavila americký postup v jeho směru, ale přispěla k rozhodnutí pokusit se, poprvé během války v Tichomoří, o noční útok. Teprve ten uspěl, protože jej Japonci s ohledem na předchozí zkušenosti s Američany nečekali. Kopec 362-C byl definitivně v amerických rukách 9. března. Cena, kterou za něj zaplatili, činila 827 mužů.

Podporučík Otani byl mezi posledními z 200 Japonců, kteří se na ostrově vzdali. Do Japonska se měl vrátit v září 1945, jeho další osudy jsou nejasné. Tank, který měl Otani obsadit a použít proti Američanům, je dodnes na Iwodžimě zachován. 

Tagy