Autor fotografie: Whitcombe, Thomas; Wikimedia Commons, public domain|Popisek: HMS La Bonne Citoyenne v roce 1809
V březnu roku 1800 se pět zajatých francouzských korzárů zmocnilo dvacetidělové anglické korvety HMS Danae. Příběh jako z dobrodružného románu se skutečně stal.
Neukazuje jen na odvahu Bonapartem následně odměněných statečných, kteří se nepoddali ve zdánlivě bezvýchodné situaci nepříteli, ale odhaluje také slabiny slavného britského Královského námořnictva, resp. jeho nepříliš civilizovaného způsobu rekrutování posádek válečných lodí – Royal Navy doplňovala své stavy prakticky únosy vlastních obyvatel i zcela bezohledně obyvatel jiných zemí. Posádky pak musely být ovládány tuhou disciplínou, a mnozí z jejich příslušníků tedy byli celkem přirozeně připraveni podlehnout svodům protivníka. Byť by jím byl mladý, dvaadvacetiletý korzár ze Saint-Malo.
Korvetu La Vaillante zajal proslulý Edward Pellew
V srpnu 1796 vstupuje do služby francouzského národního námořnictva jedna ze čtyř korvet třídy La Bonne Citoyenne pojmenovaná La Vaillante, postavená v Bayonne. Nese dvacet osmiliberních děl a posádku 175 mužů pod velením poručíka Pierra Laporte. Všechny korvety čeká stejný osud. La Perçante bude zajata řadovou lodí HMS Intrepid v únoru 1796 u Porto Plata, La Bonne Citoyenne fregatou HMS Phaeton v březnu 1796 u mysu Finisterre, La Gaité fregatou HMS Arethusa v srpnu 1797 v Atlantském oceánu. A konečně i La Vaillante, kterou zajme 64dělová HMS Indefatigable kapitána Sira Edwarda Pellewa v Biskajském zálivu v srpnu 1798.

Loď je opravena a zařazena do stavu Royal Navy jako HMS Danae, loď 6. třídy, tzv. post ship, což byl výraz označující lodě menší než fregaty, ale s dvaceti a více děly měly na velitelském můstku kapitána, nikoli jen poručíka či komandéra. Kapitánem HMS Danae byl v prosinci 1798 jmenován William Allen Proby. A daří se mu. Loď se v dubnu 1799 zmocní u souostroví Chausey čtrnáctidělového lugeru La Sans Quartier, v únoru 1800 se podílela na dobytí 38dělové fregaty La Pallas u Saint-Malo. Sama pak přidala ještě malý francouzský kutr, a 10. března šalupu Plenty, která byla původně britská, ale zmocnili se ji francouzští korzáři. A s těmi nebyly špásy, jak se mohl kapitán Proby záhy přesvědčit, když pět z nich zajal a nechal si je na palubě.
Mladý korzár Cochet, Irové a Američané
Mezi nimi jistý Jean-Marie Cochet, dvacet dva let, který mluvil dobře anglicky. A neušlo mu, že v posádce britské lodi rozhodně nepanuje harmonie. Má pestré složení, a málokdo je se službou na palubě britské válečné lodi spokojený. Jsou zde Angličany nenávidějící Irové. Jsou zde také Američané, které Britové donutili ke službě násilím po jejich zajetí. Drze je považují za vzbouřené poddané koruny. Američané nemyslí na nic jiného než na dezerci a čekají na první příležitost. Cochetovi stačí několik málo dní, aby dal dohromady skupinu třiceti odhodlaných mužů. Třicet z celkových sto padesáti. Jsou připraveni se lodi zmocnit a troufalého Cocheta jmenovat svým kapitánem.
14. března v půl desáté večer (někdo naopak píše 15. března ráno), zatímco většina důstojníků spala, vypukla na lodi vzpoura. Hlídkový důstojník byl vhozen do podpalubí a průlezy byly zajištěny – mužstvo ani důstojníci v čele s kapitánem Probym se neměli jak dostat na palubu. Pokus probít se odnesl kapitán zraněním na hlavě. Následujícího rána se Danae setkala u Le Conquet s francouzskou korvetou Colombe, jejímuž veliteli (a „francouzskému národu, nikoli vzbouřencům“) se Proby vzdal.
Odměna od Bonaparta a La Vaillante zpět ve francouzských službách
Korveta následně doprovázela Danae do Brestu – cestou se setkaly s britskými fregatami Anson a Boadicea, ale Cochetovi se podařilo je zmást, když jim nechal signalizovat, že Danae nepotřebuje jejich pomoc a s Colombe si poradí sama. Do Brestu pak vplula ex-francouzská korveta s dvaadvacetiletým korzárem na můstku. Britští námořníci skončili ve věznici Dinan. Včetně těch, kdo Cochetovi pomohli. Snad alespoň někteří se později dostanou na svobodu. Důstojníky přijal admirál Bruix, a budou propuštění na čestné slovo. Formalita, které nikdo nevěřil. Proby bude záhy velet fregatě HMS Amelia, s níž se zmocní v roce 1803 dvou dalších francouzských lodí, než zemře v srpnu 1804 v Surinamu na žlutou horečku.
Bonaparte Cocheta pozval do Paříže, obdaroval ho a nabídl mu místo důstojníka v námořnictvu. Ten s díky odmítl a řekl, že ač dobře zná rizika svého povolání, zůstane korzárem, a zůstal jím snad až do roku 1815. HMS Danae se opět stala korvetou La Vaillante. V roce 1801 byla prodána soukromé společnosti a jako dopravní loď podnikla cestu na Haiti během tamní revoluce vedené Toussaint Louverturem. Další osudy lodi známé nejsou.
Zdroj: threedecks.org; tandfonline.com; Le Moniteur, 23. března 1800; Auguste Jal, Scènes de la vie maritime