Imre Nagy - marně usiloval o reformy, skončil na popravišti

Imre Nagy - marně usiloval o reformy, skončil na popravišti
Autor: FORTEPAN / Jánosi Katalin, CC BY-SA 3.0|Popisek: Imre Nagy (uprostřed)
25 / 04 / 2021, 16:30

Maďarský komunista Imre Nagy se domníval, že komunismus lze demokratizovat či reformovat. Za svou snahu ho však čekala poprava

Nagy, přesvědčený komunista, zastával v poválečném Maďarsku řadu politických funkcí. Byl mimo jiné ministrem vnitra, předsedou parlamentu, náměstkem Mátyáse Rákosiho, generálního tajemníka maďarských komunistů a premiéra. Právě stalinista Rákosi sváděl několik let mocenský boj s Nagyem, přičemž tento spor rozhodla Moskva.

Rákosi padl po Stalinově smrti v březnu 1953 v nemilost Nikity Chruščova a byl odvolán z premiérského postu. Na něj usedl právě Nagy. Ten byl od začátku příznivcem reformních či demokratizačních změn, podobně jako v roce 1968 slovenský komunista Alexander Dubček. Nagy se tak zasadil o zrušení kontroly nad médii, připravoval ekonomické reformy, postupně usiloval o zrušení internačních táborů pro politické vězně, chtěl docílit uvolnění tuhých společenských poměrů, které zavedl Rákosi.

Tyto v zásadě umírněné reformy však byly podobně jako v roce 1968 v Československu trnem v oku Sovětům. V listopadu 1955 neměl Nagy možnost své reformní změny dotáhnout do konce, protože byl důsledkem konspirace Rákosiho, který usiloval o návrat na politické výsluní, sesazen z premiérského postu a také vyloučen ze strany.

O necelý rok později byl Nagy opět přijat do strany a stal se znovu premiérem. Jeho spojencem se stal János Kádár, který ho ale později zradil. Nagy se rozhodl uspíšit reformní změny v zemi, které zahrnovaly kromě jiného i povolení činnosti nekomunistických stran, propuštění politických vězňů, vyhlášení neutrality a vystoupení Maďarska z Varšavské smlouvy. V té době propukla maďarská revoluce, která požadovala stejně jako Nagy nezávislost na Sovětském svazu a větší samostatnost při politických rozhodováních.

23. 10. 1956 propukly studentské demonstrace, které podpořili i vojáci. Zřejmě i pod vlivem těchto událostí se rozhodl Nagy vyhlásit 1. 11. 1956 neutralitu země a její vystoupení z Varšavského paktu, což bylo pro Sověty zcela nepřijatelné. Sověti se rozhodli rychle jednat a ,,kontrarevoluci" potlačit silou. 4. listopadu 1956 vstoupily sovětské jednotky do Maďarska a zahájila masivní ofenzivu proti ,,kontrarevoluci".

Kádár mezitím vycestoval do Moskvy, kde rozhodl z vůle Sovětů ustavit kolaborační dělnicko-rolnickou vládu (viz analogie z československého roku 1968) a odstavit Nagyho od moci. Ten požádal o pomoc Západ, ale to bylo v rozděleném světě spíše zbožné přání. V zuřících bojích kladli odpor sovětským tankům převážně občané v hlavním městě Budapešti. V týdenní řeži přišlo o život asi 5 000 lidí. Vzhledem k tomu, že maďarská armáda nekladla odpor, byla odsouzena revoluce k nezdaru. Po jejím potlačení začala vlna zatýkání ,,kontrarevolucionářů" v čele s Nagyem. Ten se po příchodu sovětských vojsk schoval na jugoslávském velvyslanectví. Byl však vylákán lstí ven a okamžitě zajištěn. Sověti s ním uspořádali exemplární politický proces v červnu 1958.

Prokuratura kladla Nagymu a jeho spolupracovníkům za vinu snahu o svržení lidově děmokratického režimu, za což byli odsouzen Imre Nagy, jeho poradce Miklós Gimes obrany Pál Maléter k trestu smrti. Ten byl vykonán 16. června 1958. V Maďarsku se mezitím rozjitřená situace stabilizovala, o což se postaral Kádár, který byl postaven do čela maďarských komunistů. Maďarsko tak nastoupilo cestu normalizace politických a společenských poměrů, čistky mezi ,,kontrarevolucionáři" a samozřejmě konec reforem, které započal Nagy. Maďarsko pak bylo o 12 let později mezi státy, které provedlo okupaci Československa.

 

Zdroj: history.com

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace