foto: Picryl /Německý tanker Altmark
Dne 16. února 1940 byla provedena operace britské flotily na osvobození zajatců na německém tankeru Altmark. Nacistický vůdce Adolf Hitler pak ,,potrestal" Norsko, v jejichž vodách se Altmark nacházel, tím, že jej spolu s Dánskem obsadil v rámci operace Weserübung (cvičení na Vezeře) v dubnu 1940.
Velkoadmirál Raeder, velitel německého válečného námořnictva, počítal se zahájením druhé světové války až v roce 1945. Existoval rozpracovaný plán rozvoje Kriegsmarine, který akceptoval vybudování vetší flotily. Hitler začal válku v roce 1939 a všechny plány vzaly za své. Hlavním nepřítelem nacistů na moři byla Velká Británie a ta byla zcela nesrovnatelně silnější. Vzývané bitevní lodě Bismarck a Tirpitz byly už v době svého spuštění prostě zastaralé i přes veškerou svojí modernost. Rychlé letadlové lodě se staly klíčovou složkou námořnictva.

Slabost Kriegsmarine v podobě incidentu Altmark
Koneckonců Bismarck byl po legendárním potopení bitevního křižníku Hood sám kriticky poškozen dvojplošníky z první světové války. Bitevní křižníky Scharnhorst a Gneisenau byli sice rychlé a solidně vyzbrojené, ale větší nebezpečí ze strategického hlediska nepředstavovaly. Kapesní bitevní lodě Admiral Graf Spee, Lutzov a Admiral Scheer měly silnou výzbroj, ale mizerné pancéřování. Problém byl i s ponorkami. Spojenci velmi rychle obnovili systém konvojů a společně s letectvem udělali dost brzy z ponorek lovnou zvěř.
Takže se Kriegsmarine víceméně nakonec zmohla jen na korzárské akce a pár vyloďovacích operací na severu. Vlčí smečky ponorek nikdy nedokázaly dostat Velkou Británii do situace jako za první světové války, kdy blokáda v roce 1915 již hrozila zhroucením monarchie. Incident okolo Altmarku jen potvrdil, že Němci to budou mít velmi složité a prakticky ničeho zásadního v průběhu války nedosáhli. Ani s opravdu moderními a velkými Typ XXI už nic nezvládli, čluny přišly příliš pozdě.
Altmark byl původně zásobovací loď kapesní bitevní lodě Graf Spee. Tankeru velel úslužný kapitán Heinrich Dau. V roce 1940 Altmark převážel asi 300 vězňů do Německa. Loď vstoupila do výsostných norských vod, čímž porušila mezinárodní právo. A nepomohly ani urgence britské vlády, která naléhala na to, aby norská plavidla zastavila tanker, který má na své palubě britské zajatce.
Altmark a stovky zajatců
Protože se Norsko snažilo zůstat ve druhé světové válce neutrální, učinilo tak se zjevnou nechutí. Altmark se však dokázal vyhnout pozornosti spojeneckých lodí, a i když byl tanker kontrolován norskými plavidly, torpédovkami Trygg a Snøgg a torpédoborcem Garm, ty několik stovek zajatců nakonec neobjevily. Situace pak přiměla Brity k tomu, aby připravili vlastní operaci na záchranu vězňů, kteří se tísnili na Altmarku. Do akce měla být postavena flotila lodí, která provede záchrannou operaci. Skupinu tvořil lehký křižník HMS Arethusa a torpédoborci HMS Intrepid, HMS Ivanhoe, HMS Sikh, HMS Nubian a HMS Cossack.

Britům hrál ,,do karet" fakt, že Altmark, který několikrát změnil svou identitu, byl objeven průzkumným letounem RAF Lockheed Hudson. O dva dny později, 16. února 1940, pak britská flotila Altmark dostihla u norského Jøssingfjordu. Tanker se sice snažil uniknout, ale bylo už pozdě. Bylo zároveň jasné, že německá posádka lodi nemá proti britskému svazu lodí šanci. To se také záhy ukázalo. Z HMS Cossack vedeného kapitánem Philipem Vianem se vylodilo útočné komando směřující k Altmarku.
Na druhé straně bylo nutné zpacifikovat Němce bez pomoci střelných zbraní, protože v tak stísněném prostoru je nebylo možné použít. Britové si to tak museli s německou posádkou vyřídit buď ručně, nebo za pomoci námořnických šavlí. Britům se podařilo Němce po krátkém boji přemoci, když padlo sedm obránců tankeru a jedenáct dalších bylo zraněno. Následně pak Britové osvobodili i zajatce.
_(9450681978).jpg)
Úspěšná britská mise na osvobození zajatců nezůstala bez následků. Incident přesvědčil Adolfa Hitlera, že spojenci nebudou respektovat norskou neutralitu, proto tři dny po britské akci, 19. února 1940, zintenzivnil své plány na obsazení Norska a Dánska. Útok na tyto dvě země měl proběhnout v rámci operace Weserübung (cvičení na Vezeře), která měla začít 9. dubna 1940. Poté, co obě země nacistická vojska bez větších problémů obsadila, se jednalo o výchozí bod na další úspěšné vojenského tažení wehrmachtu Evropou.
Zdroj: warhistoryonline.com
Tagy