Před 30 lety, 4. ledna 1989, proběhl asi 60 km severně od libyjského Tobruku souboj mezi dvěma stíhacími F-14 Tomcat a dvěma libyjskými MiGy-23, v kódu NATO Flogger. Incident nepřímo navazoval na podobnou událost ze srpna 1981, kdy na americké F-14 zaútočily dva Suchoje Su-22 (Fitter), a byly rovněž sestřeleny. Obě střetnutí byla důsledkem Kaddáfího rozhodnutí z roku 1973, jímž prohlásil záliv Syrta za teritoriální vody Libye.
Patřilo k jeho tehdejšímu stylu a mravům, že souběžně s tím prohlásil hranice pobřežních vod za "linii smrti" a pohrozil v případě jejího překročení vojenským útokem. Spojené státy dostály své roli světového četníka, a protože Kaddáfího nároky nebyly v souladu s mezinárodním právem a nebyly jinými státy uznávány, přikročily k operacím, jejichž cílem bylo zajistit možnost plavby v Libyí nárokovaných mezinárodních vodách.
Psali jsme: Vrátí se na nebe ,,starý dobrý" F-14 Tomcat?
Ve dvou případech libyjské stíhačky střílely na americká průzkumná letadla. Proprvé hned na jaře 1973, podruhé koncem roku 1980. V srpnu 1981 vyslal prezident Reagan do oblasti silný svaz vedený letadlovými loděmi, konvenční CV-59 Forrestal (1955-1993) s F-4 Phantomy na palubě, a jadernou CVN-68 Nimitz (ve službě od r. 1975) se dvěma perutěmi F-14. Libye reagovala lety většího množství stíhacích i průzkumných letounů s cílem americké lodě lokalizovat. Američané vyslali kromě stíhačů také pátrací S-3A Viking, který měl letem ve sporné oblasti přimět Libyjce k reakci. Ta přišla záhy v podobě startu dvou Su-22, jež střílely jako první: raketu AA-2 (K-13) proti dvěma F-14. Neúspěšně, načež byly oba Suchoje sestřeleny Sidewindery.
K podobné situaci pak došlo také v březnu 1986, zatím bez palby a beze ztrát, a konečně v lednu 1989. V atmosféře vystupňovaného napětí mezi Libyí a Spojenými státy, které Kaddáfího režim označily za sponzora terorismu, a dva týdny po teroristickém útoku na let Pan Am 103 známém jako aféra Lockerbie. Panovaly také obavy z libyjských snah o pořízení zbraní hromadného ničení.
CV-67 John F. Kennedy (1968-2007) proplouvala ráno 4. ledna 1989 necelých 200 km od Libyjského pobřeží. Cílem její cesty byl izraelský přístav Haifa. Ve vzuchu byly kromě cvičících A-6 Intruder a včasnou výstrahu zajišťujícího E-2 Hawkeye také dva páry F-14 od perutí VF-14 a VF-32 jako letecké krytí. Loď nebyla součástí operací v souvislosti se zajišťováním mezinárodní plavby Syrtou, nicméně blízkost Libye a napjaté vztahy nutily k opatrnosti.
CV-67 bude mít nástupkyni: Americká letadlová loď USS John F. Kennedy je již z poloviny hotová
E-2 zaznamenal start dvou MiGů-23 ze základny nedaleko Tobruku a řízení leteckých operací jim v ústrety vyslalo jeden z obou párů F-14, které začaly protivníka sledovat radarem. Oproti standardní reakci libyjských pilotů v takové situaci – totiž obratu zpět na libyjské území – pokračovaly MiGy dál v severním kurzu, a čelně proti americkým stíhačům. Současně na E-2 slyšeli, jak jsou naváděny pozemním stanovištěm.
Obě strany zahájily své taktické manévry. Američané otočili od MiGů, aby se dostali do pozice pro standardní záchyt, zatímco MiGy reagovaly změnou kurzu za Tomcaty a klesáním. Ty rovněž klesly až na 900 m, níže než MiGy, aby jim znemožnily zaměření raket AA-7 (R-23). Po další změně kurzu MiGy zrychlily a přibližovaly se k Američanům. Ti dostali povolení střílet, pokud by měli jednání Libyjců za nepřátelské. Ještě dvakrát otočili od MiGů, ale ty vždy reagovaly dalším pokusem o přiblížení. Po pátém pokusu nařídil komandér (commander, OF-4, v armádě podplukovník) Enwright odjištění raket Sparrow a Sidewinder. To byli protivníci od sebe vzdáleni asi 30 km, a blížily se k sobě vzájemnou rychlostí 1900 km/h. Ze vzdálenosti 22 km Enwright odpálil raketu Sparrow, která nicméně zanedlouho selhala. Druhá odpálená z 19 km minula také. Po sérii dalších manévrů, které proběhly již na poměry moderního leteckého boje v těsné blízkosti, kdy se Američané rozdělili a Libyjci sledovali letoun komandérů Connelyho a Enwrighta, odpálil major Collins, obsluhující zbraňové systémy v druhém Tomcatu, třetí Sparrow. Jeden z MiGů byl zasažen a zničen. Druhého krátce na to sestřelil Connely Sidewinderem. Oba libyjští piloti se úspěšně katapultovali, a Američané se vrátili na letadlovou loď.
Psali jsme: Syn Kaddáfího byl po šesti letech propuštěn na svobodu
Kaddáfí samozřejmě obratem obvinil Spojené státy z útoku na neozbrojená průzkumná letadla. Pentagon zveřejnil fotogarfie, na nichž bylo podle analytiků vidět, že oba MiGy nesly po dvou raketách AA-7 a AA-8 (R-60). Tři měsíce po incidentu vyšlo najevo, že MiGy ve skutečnosti nezapnuly své radary nezbytné pro odpálení AA-7. Oprávněnost postupu amerických pilotů však zpochybněna nebyla, mj. s ohledem na fakt, že v minulosti vždy stříleli jako první Libyjci, a jejich manévry byly jednoznačně agresívní.
Tagy