.jpg)
foto: flickr.com (CC BY 2.0)
Před 31 lety došlo k sestřelení letadla íránských státních aerolinek spojujících Teherán s Dubají. Zemřelo tehdy 274 lidí na palubě a 16 členů posádky. ,,Postaral" se o to americký křižník USS Vincennes.
Je 3. červenec 1988, Airbus A300 íránských státních aerolinek má absolvovat svůj pravidelný let do Dubaje. Kapitán letadla, Mohsen Razaian ani posádka netuší, že se jedná o jejich poslední let. Let nabere malé zpoždění kvůli problémům s odbavením jednoho cestujícího a vyráží na cestu. V dozvucích íránsko-irácké války, která trvala osm let, mělo dojít k incidentu, po němž USA zatvrzele popíraly svou vinu. Ale popořádku.
psali jsme: SSSR vs. USA: Nemilosrdné souboje studené války
Před 30 lety operoval v íránských vodách také jeden z nejmodernějších amerických křižníků USS Vincennes. Jen samotný fakt, že se nacházel v kritickou chvíli v íránských výsostných vodách, znamenalo porušení mezinárodního práva. Křižník, vybavený nejmodernějšími technologiemi, zachytil na radaru íránský Airbus A300 a vyvolal pozdvižení. Posádka amerického plavidla si však vyhodnotila dopravní letoun jako íránský bojový letoun americké výroby F-14 Tomcat, který hodlá podniknout útočnou akci. Jednalo se tak o fatální omyl. I když se dispečeři křižníku pokoušeli o kontakt s íránským letounem, nepodařilo se to.
USS Vincennes, ,,kat" íránského dopravního letadla
Když se už letoun přiblížil na 30 kilometrů, bylo o jeho osudu rozhodnuto, i když panovaly na americkém křižníku pochyby. Koordinátor protiletecké obrany se obrátil na kapitána Willa Rogerse a žádal jej o povolení sestřelit airbus, pokud překročí určitou hranici. Když však taktický koordinátor spustil ,,poplach" a začal křičet, že íránský letoun začíná klesat, rozhodl se Rogers jednat a dal povel k odpalu raket na íránský dopravní letoun, který vůbec netuší, že se rychle blíží jeho konec.
A po chvíli je konec. ,,Stíhačka" mizí z radaru, přičemž posádka USS Vincennes si stále myslí, že zabránila bezprostřednímu útoku. Jednu z největších katastrof v dějinách letecké dopravy nepřežilo 290 lidí. Incident měl samozřejmě i politickou dohru.
psali jsme: Operace Pike: Odvážný plán Spojenců bombardovat SSSR coby Hitlerova spojence
USA se snažily svou vinu popřít a ,,hodily" vinu na íránského pilota airbusu. Tehdejší prezident George Bush st. prohlásil, že ,,není člověk, co se omlouvá za USA." a že se ,,jménem USA nikdy neomluví." Pod tlakem pobouřené veřejností, kdy začala na povrch prosakovat fakta o tragické události, se rozhodly USA jednat, ale až 8 let po ní. V roce 1996 USA odškodnily zahynuvší Íránce 132 miliony dolarů, ale jen proto, aby se vyhnuly mezinárodnímu soudu v Haagu, kam případ předal Írán. Nicméně USA hodnotily odškodnění jako vstřícný krok z jejich strany, aniž by tím uznaly svou vinu, která je nepopiratelná. Oficiálně se za incident USA neomluvily nikdy.
Zdroj: washingtonpost.com
Tagy