Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: P-63 Kingcobra
Korejská válka byl konfliktem, kdy se studená válka na tři roky změnila v nebezpečně horkou, hrozící přerůst ve vážný střet s možnými nedozírnými důsledky. Korejskou válku přirozeně doprovázelo mnoho incidentů, které teoreticky mohly zažehnout příslovečnou jiskru vedoucí k regulérnímu konfliktu mezi znesvářenými velmocemi USA a Sovětským svazem.
Jedním z takových incidentů bylo bombardování sovětského letiště Suchaja Rečka na Dálném východě 8. října 1950, ke kterému došlo v důsledku navigační chyby. Dva americké letouny P-80 Shooting Star měly původně zasypat bombami severokorejské letiště blízko města Chongdžin. Místo toho se však ocitly americké stroje hluboko v sovětském teritoriu a zahájily bombardovací akci.
Výsledkem jejich akce bylo asi 6 poškozených letounů uzemněných na letišti Suchaja Rečka, jeden byl úplně zničen. Ironií osudu však bylo, že bomby poškodily letouny P-63 Kingcobra, které během druhé světové války USA dodávaly Sovětskému svazu. Jistě by vzniklo v důsledku akce více škod, kdyby letouny byly natankované.
Nikdo během bombardování nezemřel. Pokud by zůstali po americké akci mrtví, důsledky amerického počínání by dozajista byly daleko horší. Sověti nestačili vůbec na bombardování zareagovat, letouny nemohly ani vzlétnout, protože neměly palivo, jak už jsme uvedli, a i kdyby se dostaly do vzduchu, tak neměly mnoho šancí proti americkým strojům P-80.
Incident vzápětí způsobil rozruch na nejvyšších sovětských politických i vojenských místech. Prakticky ihned po bombardování letiště Sověti iniciovali stížnost proti USA v OSN. Američané se za incident omluvili a veřejně posypali hlavu popelem. 20. října 1950 americký prezident Harry Truman v OSN přiznal vinu za incident a řekl, že akce byla důsledkem navigační chyby a špatných výpočtů ze strany pilotů. Ti posléze čelili vojenskému tribunálu, nicméně vyvázli z něho relativně lehce, když byli převeleni na japonskou, respektive filipínskou základnu.
Sověti sice přijali formálně americkou omluvu, na druhé straně hodnotili události z 8. října 1950 jako provokaci a USA nevěřili. Sověti se domnívali, že Američané věděli, co chtějí udělat a tudíž nešlo o navigační chybu nebo chyby v důsledku špatných výpočtů. Bombardování sovětského letiště nicméně nakonec nepřerostlo ve vážný konflikt mezi USA a Sovětským svazem, i z toho důvodu, že během incidentu nikdo nezemřel a škody byly relativně malé, protože na letišti se nacházely nenatankované letouny.
Zdroj: Russia Beyond