foto: BRUNEAU Jean-Pierre, CC BY-SA 4.0/Jacqueline Auriolová
Svět nezná pouze americkou aviatičku Amelii Earhartovou, ale rovněž francouzskou letkyni Jacqueline Auriolovou, jež se později proslavila ustanovením mnoha leteckých rekordů. Můžeme v nadsázce říct, že to byla ,,první dáma" francouzské aviatiky.
Auriolová se narodila se v roce 1917 v zámožné rodině stavitele lodí. Absolvovala univerzitu v Nantes a později ještě studovala umění na École du Louvre v Paříži. V roce 1938 se vdala za Paula Auriola, který byl mimochodem synem známého francouzského prezidenta Vincenta Auriola. To už se však nezadržitelně blížila druhá světová válka a mladá Jacqueline se rozhodla aktivně pomáhat odboji proti německým okupantům.
,,Začala jsem si uvědomovat, že miluji nebezpečí," prohlásila později. Podařilo se jí nakonec vyhnout se nežádoucí pozornosti agentů gestapa a válku přežila bez úhony. Fakt, že Auriolová začala podle vlastních slov milovat nebezpečí a také dobrodružství, nasměrovaly její další životní dráhu k právě k letadlům.
S létáním začala Auriolová v roce 1946, tedy krátce před třicítkou, a v roce 1948 získala pilotní licenci. V první fázi své letecké kariéry se realizovala jako testovací a také akrobatická pilotka. Již brzy ji však čekala doslova životní zkouška. V roce 1949 totiž jako zázrakem přežila nehodu létajícího člunu, kdy utrpěla těžká zranění obličeje. Stroj se ostře zabořil do řeky Seiny a vůbec nebylo jasné, zda někdo nehodu přežije.
Auriolová však měla štěstí. Její zranění obličeje však byly těžkým oříškem pro lékaře, protože se musela podrobit 33 operacím rekonstrukce tváře. V nemocnici tak strávila skoro tři roky. Nicméně ani v tomto zařízení nezahálela a vzdělávala se dále v aerodynamice, trigonometrii a dalších oborech, jejichž zvládnutí bylo nezbytné k úspěšnému obdržení pokročilé letecké licence.
Auriolová po svém zotavení získala licenci vojenského pilota a stanula mezi prvními ženami, kterým se podařilo překonat rychlost zvuku. Kromě toho letkyně ustanovila pět světových rekordů v rychlosti v rozmezí let 1951-1963. K tomu všemu se sluší připomenout, že pilotka absolvovala celkem 5 000 letových hodin včetně 2 000 testovacích letů a prováděla zkoušky na více než 140 letounech či vrtulnících všech typů. Stala se čtyřnásobnou držitelkou Harmonovy trofeje, poslední získala v roce 1956.
Psali jsme
Belgické letectvo mělo k dispozici letoun Renard R.31, jež byly používány pro průzkumné úkoly. Po vypuknutí druhé světové války však belgické...
Později při rozhovorech říkala, jak se cítila šťastná, když byla ve vzduchu. Její životní osudy byly vtěleny do vlastní životopisné knihy ,,Žiju, abych létala", která vyšla ve francouzštině a angličtině. V roce 1967 se Auriolová rozvedla a zajímavé je, že se znovu vdala až v roce 1987, tedy ve svých 70 letech. Slavná aviatička a milovnice dobrodružství zemřela v roce 2000, o tři roky později Francie vydala poštovní známku k uctění její památky.
Zdroj: history.net
Tagy