Jaderná katastrofa v sovětském závodě na výrobu plutonia měla na svědomí 8 000 mrtvých

Jaderná katastrofa v sovětském závodě na výrobu plutonia měla na svědomí 8 000 mrtvých
Autor fotografie: Autor: Ecodefense/Heinrich Boell Stiftung Russia/Slapovskaya/Nikulina, Attribution|Popisek: Krávy pasoucí se za varovným označením na břehu řeky Teča
18 / 11 / 2022, 10:00

29. září 1957 došlo v SSSR k třetímu nejhoršímu jadernému incidentu, který byl kdy zaznamenán. V sovětském závodě Majak na výrobu plutonia pro jaderné zbraně došlo k tragédii, kterou předčily pouze události v jaderných elektrárnách Fukušima a Černobyl.

Závod Majak byl obklopen městem Ozjorsk a zasažená oblast o velikosti 52 000 metrů čtverečních byla obydlena asi 270 000 lidmi. Protože toto tajné město nebylo na mapách SSSR, tragédie byla pojmenována po nejbližším “známém” městě Kyštym.

Po druhé světové válce Sovětský svaz zaostal ve výzkumu jaderných zbraní a musel dohánět, co zameškal. Závod Majak byl vystavěn mezi roky 1945 – 1948 asi 80 kilometrů od Čeljabinsku. Bezpečnost a životní prostředí se v té době neřešila nikde a obzvlášť ne v Sovětzském svazu. I proto byl vysoce radioaktivní odpad odhazován do blízké řeky Teča, která tekla do veletoku Ob, který následně nesl odpad až do Arktického oceánu.

Všech šest reaktorů používalo otevřený chladící systém a voda ke chlazení pocházela z jezera Kyzyltaš. Radioaktivní voda se vracela zpět a jezero bylo brzy zničeno. Následně docházelo k ukládání odpadu v jezeře Karačaj, které přineslo SSSR opět jedno světové prvenství – na světě neexistuje smrtonosnější a špinavější místo. V roce 1953 dostal Majak sklad pro kapalný jaderný odpad.

29. září 1957 selhal chladící systém v jedné z několika nádrží skladu pro kapalný jaderný odpad. V nádrži bylo asi 80 tun vysoce radioaktivního odpadu a následný výbuch o odhadované síle asi 70 – 100 tun TNT vyrazil 160 tun těžké betonové víko do vzduchu. Bezprostředně nebyly hlášeny žádné oběti, ale oblak radioaktivity se šířil stovky kilometrů daleko od závodu na výrobu plutonia. Zasažená oblast je nyní označována zkratkou EURT, tedy Východouralská radioaktivní stopa.

Výbuchu a následné radiaci bylo vystaveno na 22 okolních vesnic a sovětské orgány musely evakuovat na 10 000 lidí. Evakuační práce trvaly dva roky!

Protože oblast byla díku vojenskému výzkumu tajná, zasažení lidé se od své vlády nic okamžitě nedozvěděli a když o týden později evakuace konečně začala, stále se tajilo, co se vlastně stalo.

Stejně tak se o katastrofě neměl dozvědět nikdo ve světě, Západ zjistil, že se v SSSR udála katastrofa až díky sovětskému emigrantovi, Žoresovi Medvěděvovi roce 1976. Dodnes není jasné kolik lidí na následky jaderného incidentu v Kyštymu zahynulo, v roce 1992 po pádu SSSR byly zveřejněny údaje o více než 8 000 mrtvých na následky této tragédie.

CIA údajně o katastrofě věděla už v roce 1959, ale Kyštymský jaderný incident byl zatajen.

Zdroj: Mentalfloss.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace