Jaderný útok na Nagasaki: Zasáhl osud, smůla či náhoda? Trpký konec přišel stejně

Jaderný útok na Nagasaki: Zasáhl osud, smůla či náhoda? Trpký konec přišel stejně
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Výbuch atomové bomby
09 / 08 / 2023, 10:00

Dne 9. srpna 1945 byla shozena druhá atomová bomba na japonské město Nagasaki. Přitom Nagasaki se vůbec nemuselo stát terčem použití destruktivní zbraně, která přinesla do té doby nevídanou lidskou i materiální zkázu.

Blížící se konec druhé světové války ve světě s sebou přinesl i kontroverzní události, které představovalo shození dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki 6. a 9. srpna 1945. Vzhledem k japonskému houževnatému odporu a trvalé neústupnosti bojovat až do hořkého konce rozhodl americký prezident Harry S. Truman o použití dvou atomových zbraní, aby urychlil konec války.

K použití atomových zbraní byla vybrána dvě města - volba padla na Hirošimu a také na Kokuru, která se nachází na ostrově Kjúšú. V Kokuře se nacházelo mnoho důležitých japonských zbrojovek, které zásobovaly armádu. O Nagasaki jako druhém cíli se tak původně nemluvilo, město figurovalo jako záložní, nikoli hlavní cíl. Pro Kokuru byla určena druhá atomová bomba ,,Fat Man" (Tlouštík).

Plutoniová jaderná bomba o délce 3,66 m a průměru 1,52 m měla způsobit lidskou i materiální devastaci. Puma měla být shozena na Kokuru podle ,,vzoru" ze 6. srpna 1945, kdy bombardér B-29 ,,Enola Gay" vypustil ráno atomovou bombu Little Boy (Chlapeček). Američané vyslali znovu do vzduchu dva bombardéry B-29, které vzlétly 9. srpna směrem ke Kokuře - původnímu cíli, Nagasaki zatím nemělo v tu dobu tušení, že se nezadržitelně blíží pohroma.

Bombardéry se už blížily Kokuře a vypadalo to, že atomová bomba bude nakonec shozena, jenže se objevila překážka v podobě hustých mraků, které v podstatě z většiny město zahalily. I po několika přeletech, kdy se hledalo vhodné místo, kde shodit pumu, bylo jasné, že se musí ještě ten den hledat náhrada. A volba padla právě na přístavní město Nagasaki. V něm žilo tehdy 263 000 lidí, nacházely se zde rovněž zbrojní závody, vojenská zařízení tady měla například společnost Mitsubiši, a proto představovalo podle Američanů adekvátní náhradu.

Krátce po 11:00 byl na nic netušící město svržena druhá atomová bomba z bombardéru B-29. Puma vybuchla ve výšce 550 m nad městem, při výbuchu se uvolnila energie odpovídající výbuchu 20 kilotun TNT.

Účinek Tlouštíka byl zkázonosný. Okamžitě zemřelo po výbuchu bomby asi 40 000 lidí, dalších 25 000 pak utrpělo různý stupeň zranění, celkem zahynulo v důsledku samotného výbuchu, ozáření či nemocí necelých 80 000 lidí. Nicméně vzhledem k tomu, že bomba vybuchla mnohem dál od centra, efekt byl menší, než Američané původně předpokládali. Rovnež materiální škody byly obrovské. Odhaduje se, že 62 000 budov v Nagasaki bylo zcela zničeno.

Druhý shoz atomové bomby během tak krátké doby měl kromě výše zmíněných účinků také zásadní psychologický dopad, který nakonec vedl k tomu, že 15. srpna 1945 císař Hirohito v rozhlase zveřejnil reskript o ukončení války, který se fakticky rovnal kapitulaci. Americký plán tak vyšel v podstatě beze zbytku, počítal totiž s tím, že dvě atomové bomby svržené prakticky hned po sobě budou mít žádoucí psychologický efekt a Japonsko přinutí ke kapitulaci.

Zdroj: history.com

Tagy článku