foto: Collection Nagasaki atomic bombings / Public Domain / Picryl.com/Výbuch atomové bomby
Dne 9. srpna 1945 byla shozena druhá atomová bomba na japonské město Nagasaki. To se však vůbec nemuselo stát terčem použití destruktivní zbraně, která přinesla do té doby nevídanou lidskou i materiální zkázu.
Blížící se konec druhé světové války s sebou přinesl i kontroverzní události, které představovalo shození dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki 6. a 9. srpna 1945. Vzhledem k japonskému houževnatému odporu a trvalé neústupnosti bojovat až do hořkého konce rozhodl americký prezident Harry S. Truman o použití dvou atomových bomb, aby urychlil konec války. K použití atomových zbraní byla vybrána dvě města, volba padla na Hirošimu a také na Kokuru, která se nachází na ostrově Kjúšú. V Kokuře se nacházelo mnoho důležitých japonských zbrojovek, které zásobovaly armádu. O Nagasaki jako druhém cíli se tak původně nemluvilo. Město figurovalo jako záložní, nikoli hlavní cíl. Pro Kokuru byla určena druhá atomová bomba ,,Fat Man" (Tlouštík).
Nagasaki jako plán B tlustého chlapečka
Plutoniová jaderná bomba o délce 3,66 m a průměru 1,52 m měla způsobit lidskou i materiální devastaci. Puma měla být shozena na Kokuru podle ,,vzoru" ze 6. srpna 1945, kdy bombardér Superforstress B-29 ,,Enola Gay" vypustil ráno atomovou bombu Little Boy (Chlapeček). Američané vyslali znovu do vzduchu dva bombardéry B-29, které vzlétly 9. srpna směrem ke Kokuře, původnímu cíli. Japonské město Nagasaki zatím nemělo v tu dobu tušení, že se nezadržitelně blíží pohroma.
Bombardéry se už blížily Kokuře a vypadalo to, že atomová bomba bude nakonec shozena. Záhy se však objevila překážka v podobě hustých mraků, které v podstatě z většiny město zahalily. I po několika přeletech, kdy se hledalo vhodné místo, kde shodit pumu, bylo jasné, že se musí ještě ten den hledat náhrada. A volba padla právě na přístavní město Nagasaki. V něm žilo tehdy 263 000 lidí, nacházely se zde rovněž zbrojní závody, vojenská zařízení tady měla například společnost Mitsubishi, a proto představovalo podle Američanů adekvátní náhradu.
Zkáza Nagasaki, Fatboy vybuchl přes půlkilometru nad městem
Krátce po 11:00 byl na nic netušící město svržena druhá atomová bomba z bombardéru B-29. Puma vybuchla ve výšce 550 m nad městem, při výbuchu se uvolnila energie odpovídající výbuchu 20 kilotun TNT. Účinek Tlouštíka byl zkázonosný. Okamžitě zemřelo po výbuchu atomové bomby asi 40 000 lidí, dalších 25 000 pak utrpělo různý stupeň zranění. Celkem zahynulo v důsledku samotného výbuchu, ozáření či nemocí necelých 80 000 lidí. Nicméně vzhledem k tomu, že bomba vybuchla mnohem dál od centra, efekt byl menší, než Američané původně předpokládali. Rovnež materiální škody byly obrovské. Odhaduje se, že 62 000 budov v Nagasaki bylo zcela zničeno.
Nagasaki nebylo jako Hirošima
Plutoniová bomba, na rozdíl od předchozí „Little Boy“ shozené na Hirošimu, byla mnohem složitější z hlediska konstrukce. Bomba využívala mechanismus imploze, což znamenalo, že k dosažení kritického množství plutonia bylo nutné explozivní materiál symetricky stlačit. Tato technologie byla tehdy vrcholem inženýrství, ale zároveň přinášela vyšší riziko technických závad. Úspěch této bomby byl však klíčový pro další vývoj jaderných zbraní, které později začaly být založeny na podobném plutoniovém designu. Přes všechny obtíže byla operace úspěšná, i když z hlediska strategického dopadu byla bomba v některých ohledech paradoxně méně efektivní než její předchůdce „Little Boy“. Nagasaki je totiž vzhledem ke své geografii městem s kopcovitým terénem, což snížilo rozsah destrukce ve srovnání s plochou Hirošimou.
Zničení Nagasaki ukončilo utrpení Japonska
Japonsko trpělo již delší dobu pod intenzivním bombardováním, kdy americké nálety systematicky ničily japonská města, někdy i s větším počtem obětí než samotné jaderné útoky. Nejničivější nálet, co do počtu obětí, proběhl na Tokio 9. až 10. března 1945. Při této operaci použily americké bombardéry B-29 zápalné bomby s látkou Napalm, které způsobily ohnivé peklo, jenž zničilo velkou část města. Odhaduje se, že během této noci zahynulo na 100 000 lidí a dalších více než milion jich přišlo o domovy. Japonská města, včetně Jokohamy, Osaky nebo Nagoyi, byla postavena především z dřevěných staveb, což způsobilo, že zápalné bomby měly obrovskou ničivou sílu. Zničení těchto měst mělo nejen psychologický dopad na japonské obyvatelstvo, ale také zásadně narušilo válečnou infrastrukturu země, čímž urychlilo její kapitulaci.
Psali jsme
George Koval byl špion, jenž se infiltroval do amerického přísně utajeného atomového programu, který známe jako projekt Manhattan. Sověti z Kovala...
Druhý shoz atomové bomby během tak krátké doby měl kromě výše zmíněných účinků také zásadní psychologický dopad, který nakonec vedl k tomu, že 15. srpna 1945 císař Hirohito v rozhlase zveřejnil reskript o ukončení války, který fakticky znamenal, že se potvrdila Japonská kapitulace. Americký plán tak vyšel v podstatě beze zbytku, počítal totiž s tím, že dvě atomové bomby svržené prakticky hned po sobě budou mít žádoucí psychologický efekt a Japonsko přinutí ke kapitulaci.
Zdroj: www.britannica.com, www.history.com, ahf.nuclearmuseum.org
Tagy