Jagdtiger vs Sherman - boj u Chaumontu rozhodlo 128 mm argumentů Hitlerových obrněných obrů. Patton nabral zpoždění

Jagdtiger vs Sherman - boj u Chaumontu rozhodlo 128 mm argumentů Hitlerových obrněných obrů. Patton nabral zpoždění
Autor: Mark Pellegrini; CC BY-SA 2.5|Popisek: Jagdtiger v americkém muzeu v Aberdeenu
20 / 08 / 2021, 10:00

Pojďme se v srpnových vedrech pokusit přenést do mrazivých dní prosince 1944. Tanky 3. americké armády postupují k Bastogne a strategicky důležité křižovatce ve snaze zlikvidovat průlom způsobený nečekanou německou ofenzívou v Ardenách. Bastogne stále odhodlaně a navzdory přesile nepřítele drží vojáci 101. výsadkové a 10. obrněné divize. Pattonovy tanky míří k Bastogne od jihozápadu směrem přes vsi Chaumont a Hompré. Do cesty se jim však postaví nebezpečný protivník.

Pro německé jednotky, které působily dále na západ od Bastogne, byla ves Chaumont mimořádně důležitá. Dokud by se samotná křižovatka v Bastogne neocitla bezpečně v německých rukách, zásobování těchto jednotek mohlo probíhat dobře, byť ne dostatečně, jedině právě po cestách vedoucích kolem Chaumontu a Hompré. Prostor držely jednotky německé 5. výsadkové divize generálmajora Ludwiga Heilmanna.

Kromě výsadkářů, kteří by v hlavním směru pro postupující americké tanky a obrněnou pěchotu nepřekonatelnou překážkou nebyli, zde ovšem naneštěstí pro Pattonovy tankisty čekalo překvapení jiného kalibru: čtyři mohutné Jagtigery 1. roty oddílu těžkých stíhačů tanků č. 653, která posílila sestavu tankové divize Lehr.

Šlo o první bojové vystoupení tohoto 72 tun vážícího monstra. Jeho 128 mm kanón (12.8 cm KwK L/55) samotný vážil 5,5 tuny. Se známějším protiletadlovým kanónem 12.8 cm Flak 40 neměla tato zbraň prakticky nic společného. V soutěži o konstrukci nové zbraně, kterou měly nést také supertěžké tanky Maus, se utkaly společnosti Krupp, Rheinmetall a Škoda, resp. Skoda-Werke; uspěl Krupp. Teoreticky měl kanón dostřel až 21 km, ale lafetace v korbě těžkého stíhače tanků umožňovala náměr nejvýše 10° - přímá palba průbojnou municí mohla být vedena do vzdálenosti 4 km, nepřímá tříštivou municí do vzdálenosti až 8 km. Protipancéřový granát Pz. Gr. 43 prorážel do 500 m šikmý (30°) pancíř do síly bezmála 250 mm, a kolem 200 mm na vzdálenost jednoho kilometru.

Proti Shermanům, které se hnaly po ardenských cestách vyprostit obklíčené jednotky v Bastogne, byly schopnosti Jagdtigeru snad až poněkud předimenzované. Jejich zbraně mu nemohly ublížit, zatímco jeho zásahy byly s velkou pravděpodobností devastující na libovolnou vzdálenost.

video: youtube

Čtyři Jagtigery byly přepraveny po železnici k Blankenheimu na německé výchozí linii 21. prosince 1944. Zbývajících deset vozidel roty nedorazilo v důsledku spojeneckého bombardování. Do oblasti nasazení dorazily jen několik hodin před zahájením amerického protiútoku. Generálmajor Heinz Kokott (nesmějte se), velitel 26. divize, která byla součástí německých sil obléhajících Bastogne, byl příjezdem mohutných vozidel překvapen, nic podobného v životě neviděl. Nečekanou posilu, pro níž neměl s ohledem na její parametry využití, odeslal na linii mezi Remichampagne a Chaumontem.

Jagdtigery zaujaly pozice na zalesněném hřebeni, byly zamaskovány a připraveny k přepadu a zastavení čela postupujících Američanů. To bylo tvořeno 8. obrněným praporem 4. obrněné divize. Rota B tohoto praporu s podporou pěchoty postupovala proti vsi. Němci zahájili palbu, která v americké formaci způsobila zmatek. Střelci Jagdtigerů měly Shermany jako na talíři a jedenáct amerických tanků bylo zanedlouho vyřazeno bez jediné německé ztráty. Zbývající Shermany se snažily ustoupit z dostřelu. Mnohé s různým stupněm poškození. Němci přešli do protiútoku - útočná děla s pěchotou Chaumont dobyla zpět. Jagtigery pak byly záhy odeslány do Blankenheimu a spolu se zbývajícími rotami 653. oddílu budou nasazeny do operace Nordwind.

Pouhé čtyři Jagtigery v krátkém prvním ostrém nasazení a během velmi krátkého střetnutí způsobily Pattonovým jednotkám významné zpoždění - do Bastogne se probijí až 26. prosince. Američané se o tom, proti čemu u Chaumontu čelně útočili, dozvědí až za několik měsíců. Bitva u Chaumontu byla příkladem vhodného způsobu nasazení Jagtigerů. Šlo o příliš těžká vozidla, nepříliš vyzrálé konstrukce, která se potýkala s množstvím problémů, a manévrový boj pro ně nebyl ideální již jen s ohledem na spojeneckou převahu ve vzduchu - při přepadu ze skryté pozice mohly ovšem využít svých dvou největších předností - drtivé palebné síly a odolnosti čelního pancíře.

Zdroj: Mark Felton Productions; tanks-cncyklopedia.net; historynet.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace