Jak ,,boxeři" povstali proti velmocem. Ty udělaly s neposlušnými Číňany rychlý proces

Jak ,,boxeři&quote; povstali proti velmocem. Ty udělaly s neposlušnými Číňany rychlý proces
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Boxerské povstání
26 / 01 / 2022, 10:00

Boxeři byli tajnou organizací, jejíž činnost byla zaměřena proti vzrůstajícímu vlivu koloniálních mocností, hlavně západních, v čele s Velkou Británií, ale také Japonskem. Současně byla skupina zaměřena i protikřesťansky.

Zformování této organizace můžeme zasadit do poloviny 90. let 19. století, kdy se v provincii Šan-tung na východě objevila sekta mající kořeny v rolnickém prostředí, a které se začal postupně zajídat vliv mocností na politický a hospodářský život Číny.

Jejich cíl byl sice smělý, ale zároveň těžko realizovatelný - nacionalisté chtěli jednou provždy zbavit Čínu všech cizinců. Boxeři se snažili tomuto vlivu čelit a brzy jejich počínání přerostlo v ozbrojený konflikt, který se snažili přenést na celé čínské teritorium.

Organizace boxerů však na druhé straně nebyla žádným ,,obranným" spolkem, ale skupinou, která páchala i teroristické činy, v násilí spatřovala způsob, jak dosáhnout svých cílů. To se brzy projevilo v eskalaci konfliktu mezi nimi a velmocemi.

V červnu 1900 se rozhodli spáchat atentát na německého vyslance v Pekingu, který byl nakonec úspěšný. To přililo pověstný olej do ohně. 20. června pak početná skupina boxerů okupovala Peking a oblehla diplomatické mise včetně britského vyslanectví, aby tímto způsobem dosáhla svých cílů. Obléhání nakonec trvalo dva měsíce. Zajímavé bylo, že do turbulentního dění se vložila vdova po císaři, která se obávala vnějšího zásahu velmocí a boxery do Pekingu pustila. Snad ze strachu pak vinu za propuknuvší povstání svalila právě na ,,nenáviděnou" aktivitu cizích velmocí v Číně.

Mezitím se utvořila koalice osmi států, kterou vedla Velká Británie, a jež se rozhodla povstání potlačit silou. Své vojáky dodaly USA, Francie, Rusko, již zmiňovaná Velká Británie, Německo či Japonsko. Boxeři pak stáli v podstatě izolovaní. V srpnu 1900 výrazná přesila o zhruba 50 000 vojácích po necelých dvou měsících povstání potlačila. Peking byl ,,za trest" vydrancován, další ohniska odporu zejména na venkově byla zlikvidována. Boxeři neměli kromě nízkého počtu mužů ani potřebnou výstroj či výcvik, aby mohli této přesile čelit, proto byl výsledek předem jasný.

Cíle povstání se tedy nepodařilo naplnit, protože pro to neexistovaly ani předpoklady. Kapitulace revolty měla za následek podpis tzv. Boxerského protokolu v roce 1901, do něhož si přirozeně nadiktoval podmínky vítěz konfliktu, tedy západní mocnosti. Čína se zavázala jim platit vysoké reparace ve výši 450 milionů taelů stříbra, čímž byla citelně otřesena pozice čínského císařství. V důsledku těchto událostí pak došlo k ještě výraznějšímu ekonomickému angažmá západních států v Číně, než bylo před propuknutím povstání.


Zdroj: history.com

Tagy článku