Rozpětí jako moderní boeing, úctyhodné parametry. Stalinské létající chlouby stejně shořely v plamenech

Rozpětí jako moderní boeing, úctyhodné parametry. Stalinské létající chlouby stejně shořely v plamenech
Popisek: Tupolev ANT-20 Maxim Gorkij
14 / 01 / 2020, 14:00

Největší, nejluxusnější, nejobdivovanější. Takový měl být sovětský obří dopravní letoun Tupolev ANT-20 Maxim Gorkij symbolizující rozmach stalinského impéria. Všechno ale nakonec dopadlo jinak.

Stalinská říše vyprodukovala ve 30. letech největší dopravní letoun své doby nazvaný po známém sovětském spisovateli. Tupolev ANT-20 Maxim Gorkij měl být symbolem sovětské moci a převahy nad kapitalistickými velmocemi a také samozřejmě nástrojem dobové propagandy. 

Největší, nejluxusnější

Zajímavé je, že obří létající palác byl postaven z výtěžku celonárodní sbírky. Za jeho vývojem stála společnost Tupolev, která hodlala průpůjčit stroji přímo ,,monumentální" rozměry. První let se uskutečnil v roce 1934. Prototypový letoun, který byl postaven na základě sovětského těžkého bombardéru Tupolev ANT-4, byl 35,46 metru dlouhý, 10,25 metru vysoký a rozpětí křídel činilo 63 metrů. Pohon zajišťovalo 8× kapalinou chlazených dvanáctiválců Mikulin M-34FRN o výkonu 900 kW. Letoun mohl vyvinout rychlost 275 km/h. Dolet stroje činil 900 km, dostup 45 00 metrů. Ve firmě Tupolev vznikly dva tyto létající obři.

Na svou dobu měl Tupolev ANT-20 skutečně úctyhodné parametry a náležitého komfortu si mohli užívat movití cestující. Letadlo mohlo pojmout až 48 pasažérů, pro něž bylo připraveno luxusní zázemí, k dispozici byla umyvadla, toalety, prostory s mnoha druhy jídel, bar, knihovna a další ,,vymoženosti", které nebyly v té době zdaleka samozřejmostí.

Pýcha předchází pád

Osmimotorový obr měl plnit především propagační (propagandistické) účely. Život stroje však byl nakonec krátký. Poté, co absolvoval několik úspěšných letů, z nichž jeden sledoval i slavný francouzský spisovatel Antoine de Saint-Exupéry, přišla na jaře 1935 nečekaná katastrofa.

18. května 1935 probíhal další agitační let, jehož se účastnila i stíhačka I-5, stroj R-5 a dopravní letoun ANT-14. Na palubě bylo v té době 38 vybraných pracovníků aerodynamického institutu CAGI a jedenáctičlenná posádka včetně dvou pilotů. Při tomto letu však pilot stíhače I-5 udělal fatální chybu, když chtěl ve výšce 700 metrů předvést salto vedle letícího stroje ANT-20. I-5 ztratil v tu chvíli výšku a prudce narazil do pravého křídla ANT-20. Ten se následně zřítil nedaleko moskevského letiště. Tragédii nepřežil nikdo.

Tupolev ANT-20bis (SDASM Archives)

                                                        Tupolev ANT-20bis (autor: SDASM Archives)

 

Nicméně smutná událost neznamenala konec projektu obřího letounu. Sověti se rozhodli postavit druhý, tentokrát 6motorový stroj ANT-20bis, který vzlétl v roce 1939. Stroj prováděl lety na trase Moskva - Miněralnyje Vody. Nicméně i tento letoun nebyl ušetřen katastrofy, která přišla tentokrát po třech letech. Po 272 hodinách letů se zřítil ANT-20bis v roce 1942 v Uzbekistánu. Nehoda stála život 26 cestujících a 10 členů posádky. Příčinou havárie byla chyba pilota.

Po těchto dvou leteckých tragédiích již další výroba obřích letounů ANT-20 nepokračovala. I když měli Sověti připraveny další projekty, k plánům na stavbu ještě větších letounů ANT-26/ANT-28 s rozpětím 95 m a vzletovou hmotností 76 t nakonec nedošlo. A možná tomu tak bylo vzhledem ke zmíněným událostem dobře.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace