foto: vytvořeno umělou inteligencí / Chat GPTní/Boj facebooku proti KVH
Kluby vojenské historie čelí výzvám kvůli zpřísněným směrnicím EU a cenzuře na sociálních sítích. Mladý re-enactor dostal ban za fotku v uniformě Wehrmachtu, což ilustruje širší konflikt mezi studiem historie a moderními pravidly.
Jako kdyby nestačilo, že klubům vojenské historie (KVH) zcela zbytečně a nepochopitelně přitěžila Evropská unie v podobě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853. Tímto ustanovením pokrokoví mírotvůrci zpřísnili (a zamotali) předchozí směrnici 91/477/EHS o kontrole a nabývání zbraní, o čemž jsme psali, píšeme a budeme i dál psát. Nyní čelí zástupci některých klubů vojenské historie situacím, nad nimiž zůstává rozum stát.
Re-enactment a kluby vojenské historie
Re-enactment, oživování historie, zejména té vojenské, zabírá prakticky plnou škálu období, a v posledních letech jsme přinesli řadu článků představujících různé kluby vojenské historie z České republiky zabývající se antickým Římem, napoleonskými válkami nebo modernějšími dějinami. Těch se zejména týká problém, který ilustruje nedávná situace, do níž se dostal mladý začínající re-enactor díky přísnosti anonymních a nedosažitelných hlídačů korektnosti a „dodržování pravidel komunity" na sociální síti Facebook.
Cenzura historických událostí ?
Kluby vojenské historie se nevěnují jen hodným a hrdinům; pozornost zaslouží a je věnována také historii ozbrojených sil "zlých". V obecném povědomí je v těchto kategoriích, a především pro platnost rčení, že "historii píší vítězové", uvažováno i v případě starších konfliktů. Zločincem a ničitelem Evropy "byl" přece Napoleon. Vojáci Konfederovaných států amerických "přeci" bojovali za udržení otroctví. První světovou válku rozpoutalo "zlé" císařské Německo a "zlé" habsburské Rakousko-Uhersko. Zato Dohoda zní tak sladce, a žádný zásadní podíl na tom zlu mít nemohla, zájmy Francie a Británie byly čisté. Atd. V případě druhé světové války nicméně kategorie "dobro" a "zlo" své nezpochybnitelné místo mají, protože nacistický režim v Německu jednoznačně byl nelidský, zločinecký, necivilizovaný, odsouzeníhodný. To však současně neznamená, že by neměl být studován a připomínán - právě naopak.
Re-enactment je jednou z možností, jedním z prostředků, jimiž lze k vojenské historii přistupovat. Zkušenosti, poznatky, vědomosti a dovednosti se napříkad dají zúročit při natáčení historických filmů či dokumentů. Jako se to stalo právě nyní. BBC, britská veřejnoprávní televize, natáčí historický dokument z období druhé světové války. A využije při tom služeb členů českých klubů vojenské historie. A ti se při této bohulibé činnosti vyfotí ve svých replikách uniforem. A jak se to dnes dělá, pochlubí se fotkou ze zajímavé situace na sociálních sítích, kam dávají miliardy lidí miliardy miliard nesmyslů, drzostí, hloupostí, zbytečností a jiných povolených a tolerovaných produktů své existence. A také skutečně zle myšlených a zlo vyjadřujících příspěvků - ale toto?
Mladý pán se vyfotil v uniformě Wehrmachtu. A od facebooku za zveřejnění fotografie, kde stojí s čepicí v podpaží, dostal třicetidenní ban. Protože patrně v příspěvku je nacismus, zlo, netolerance. A tím, že takové fotografie nebudou, bude svět lepší, a "komunita" respektující vágní pravidla bude žít své životy v blaženosti navždy.
Historie se musí připomínat, jinak se na ni zapomene
Tento boj proti, jak masmédia říkají, „krajní pravici", proti nacismu a neonacismu, je podobně absurdní jako v úvodu zmíněný „boj" Evropské unie proti terorismu formou navyšování administrativních povinností a hloupých překážek spjatých s legálním držením zbraní, a nejen těch zcela neškodných doutnákových mušket s furketou, bez níž žádný terorista nikoho nezasáhne ani na 50 metrů. Často se setkáváme s tvrzením, že si re-enactoři na válku jen hrají, o skutečné válce nic nevědí a malují si ji narůžovo. Jistě, takoví někteří jsou. Ale právě zájem o vojenské dějiny přece vede k jejímu poznávání. Jak jinak, než bez skutečného prožitku, který si nepřeje nikdo, lze „poznat válku". Pro pochopení války je potřeba se o ni zajímat, číst, sledovat dokumenty, a případně se také snažit tuto historii „re-enactovat", zpřítomňovat, a svůj zájem sdílet v rámci KVH, včetně vojenských dějin nacistického Německa.
Podobně absurdní je situace, kdy se re-enactoři setkávají s nepochopením a odsudky veřejnosti, která jejich činnost mylně považuje za oslavu války či militarismu. V podstatě se jedná o hluboké nedorozumění. Re-enactment je totiž především o vzdělávání a kulturním obohacení. Je to způsob, jakým se lze naučit a předávat historické poznatky a dovednosti, které by jinak upadly v zapomnění. Například přesná rekonstrukce bitvy či vojenské kampaně vyžaduje detailní studium historických pramenů, map, dobových materiálů a záznamů. Kluby vojenské historie navíc často spolupracují s odborníky, historiky a muzei, čímž přispívají k vědeckému poznání a popularizaci historie mezi širokou veřejností. Oživování historie tak plní nenahraditelnou roli v našem pochopení minulosti a pomáhá nám lépe rozumět událostem, které formovaly svět, v němž dnes žijeme.
Co a zda vůbec blokovat na sociálních sítích ? Nepohodlná historie
„Hlídači dobra" ostatně blokováním fotografií německých uniforem nejen kloužou po povrchu, ale dramaticky neměří všem stejně. Uniformu NKVD by nejspíše ani nepoznali, natož aby ji blokovali. Německo je přísné na jakoukoli nacistickou symboliku do té míry, že zakazuje plastikovým modelářům svastiky na ocasních plochách letadélek. Asi málokdo má pocit, že by to neonacistické scéně v té krásné zemi nějak vadilo. Našla si, nejen tam a nejen proto, nové zástupné symboly a zkratky, a systém se dostává do spirály. Kdo neumí rozlišovat mezi historií, zájmem o historii, a ideologií vyšinutých blbců, neměl by pracovat na pozici cenzora sociálních sítí.
Tagy