Jak komunisté málem rozvrátili sociální demokracii

Jak komunisté málem rozvrátili sociální demokracii
Autor: flickr.com (CC BY 2.0)
09 / 06 / 2020, 17:00

V květnu 1921, tedy před 99 lety, se konal ustavující sjezd Komunistické strany Československa (KSČ). Ta vznikla odštěpením marxistického křídla ze sociálně demokratické strany po skončení první světové války. Sociální demokracie byla personálně i organizačně oslabena, krizi však přežila a dále zastávala na rozdíl od KSČ státotvornou sílu v prvorepublikovém Československu.

Po první světové války nastal ve střední Evropě prudký obrat doleva. Revoluční vlna, podnícená říjnovou revolucí v Rusku, hrozila zachvátit tento region. Nepovedený převrat v Německu v lednu 1919, kdy byli jednotkami Freikorpsu zavražděni vůdci Komunistické strany Německa (dříve ,,Spartakovci") Karl Liebknecht a Rosa Luxemburgová, a ,,Zázrak na Visle" v roce 1920, kdy Rudá armáda stála před branami Varšavy, ale odešla poražena, vyslaly znamení, že komunistická revoluce ve více státech se zatím konat nebude.

Na druhé straně revoluční vlna měla za následek vznik řady komunistických stran v Evropě, které většinou vznikly vydělením levých křídel sociální demokracie. Nejinak tomu bylo i v případě Československa. Na XII. sjezdu sociální demokracie v roce 1918  již byly patrné rozmíšky stávajícího vedení a těch, pro které představovala ,,sociální revoluce" nový cíl (Antonín Zápotocký). Uvnitř sociálně demokratické strany postupně vzniklo marxistické křídlo v čele s Bohumírem Šmeralem a dalšími straníky. To si začalo klást požadavky, které zahrnovaly důslednou socializaci, kontrolu výroby dělníky, na programové konferenci v závěru rpku 1919 pak marxistické křídlo doplnilo program o diktaturu proletariátu.

Marxistická levice začala získávat na svou stranu stále více krajských organizací a hrozilo, že stranu postupně ovládne. Proto stávající vedení odložilo XIII. sjezd ze září 1920 na listopad, přesto marxisté uskutečnili svůj vzdorosjezd, na němž se ustavili jako samostatný subjekt s názvem Československá sociálně demokratická strana dělnická (levice). V listopadu se konal řádný XIII. sjezd sociální demokracie a byla na něm odsouzena aktivita prokomunistického křídla, přičemž sjezd se proklamativně přihlásil k demokratickým hodnotám. Na druhé straně se blížil nezadržitelně střet obou táborů.

Ten eskaloval ve chvíli, kdy příznivci prokomunistického křídla obsadili Lidový dům a tiskárnu v září 1920 a začali tisknout deník Rudé právo. Protože však za první republiky byl majetek napsán na fyzickou osobu, a ne na jednotlivou politickou stranu, obsadila policie a jednotky četnictva Lidový dům a zjednala pořádek. Po fyzických střetech, během nichž docházelo ke zraněním, vyhlásilo vedení Československé sociálně demokratické strany dělnické (levice) stávku, která se na některých místech - Kladensko, Hodonínsko či Brněnsko - změnila v boj o (místní) moc. Po necelém týdnu však byla stávka potlačena represivním aparátem a její nejhorlivější iniciátoři - Zápotocký či Alois Muna zatčeni.

Proces vzniku KSČ se těmito událostmi urychlil. Komunistická internacionála (Kominterna) naléhala na to, aby se nový revoluční subjekt ustavil co možná nejdříve. S tím však Šmeral nesouhlasil a projevoval spíše váhavé stanovisko, protože chtěl komunistickou stranu založit jako masovou stranu, což představovalo složitější proces. Šmerala pak Kominterna za váhavost kritizovala. Nakonec však v květnu 1921 byla přece jen založena KSČ, která byla co do početu členů - asi 350 000 - jednou z nejpočetnějších v Evropě. Ve volbách pravidelně získávala kolem 10% voličské podpory a představovala na krajním levém pólu sice destruktivní, ale vlivnou sílu.

Sociální demokracie byla odštěpením citelně oslabena personálně i organizačně. Ztratila poslance i některé významné osobnosti, kteří se ještě ,,včera" prohlašovali sociálními demokraty. Její pozice oslabily ve prospěch KSČ, která v dalších volbách sociální demokracii pravidelně porážela. Sociální demokraté se však postupně konsolidovali a opět hráli důležitou státotvornou roli v zemi a představovali oporu demokracie, zatímco komunisté chtěli násilnou formou svrhnout existující demokratický řád a nastolit diktaturu proletariátu a sovětskou republiku. To se jim nakonec podařilo v únoru 1948.

 

Zdroj: Kárník, Zdeněk: České země v éře první republiky (1918-1929), díl první

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace