Jak ,,Krvavý pes" Josip Broz Tito vzdoroval Stalinovi. Ten ho chtěl nechat zavraždit falešným diplomatem

Jak ,,Krvavý pes&quote; Josip Broz Tito vzdoroval Stalinovi. Ten ho chtěl nechat zavraždit falešným diplomatem
Autor: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josip_Broz_Tito_v_Mariboru_1966.jpg|Popisek: Josip Broz Tito
04 / 05 / 2019, 16:00

Před 39 lety zemřel jugoslávský prezident Josip Broz Tito. ,,Proslavil" se zejména tím, že neuznával svrchovanou autoritu Sovětského svazu v rámci komunistického a dělnického hnutí, a hodlal razit vlastní zahraniční politiku nezávislou na SSSR. Sovětský vůdce chtěl dát Tita za neposlušnost zavraždit.

V tomto důsledku vznikla roztržka mezi SSSR a Jugoslávií, která chtěla dělat vlastní nezávislou zahraniční politiku, což Stalin nechtěl připustit u žádné ze svých satelitů v Evropě.

psali jsme: Byl populárnější než Stalin. Ten nechal ,,miláčka lidu" Sergeje Kirova raději zavraždit

Tito, který získal velkou popularitu za svou odbojovou partyzánskou činnost, stavěl po válce na tom, že jugoslávští partyzáni osvobodili zemi bez podobně vydatné pomoci Rudé armády, která osvobodila ostatní státy střední a jihovýchodní Evropy. Sovětům též vadil i připravovaný koncept tzv. Balkánské federace mezi Jugoslávií, Bulharskem a Albánií. Takovou mocenskou protiváhu si Stalin, pokud chtěl řídit svůj blok z centra, nemohl dovolit.

Nicméně Tito hodlal zejména v konceptu nezávislosti na SSSR v zahraniční politice pokračovat dál i přes diplomatické nóty z Moskvy, které později dostaly výhrůžný ráz. Varovaly před touto nezávislostí a sám Stalin hrozil Jugoslávii ,,exkomunikací" z Informbyra (v podstatě obnovené Kominterny) a z komunistického hnutí. Brzy se zhoršující se vztahy mezi SSSR a Jugoslávií přelily mezi Stalinem a Titem do osobní roviny. Stalin se rozhodl Komunistickou stranu Jugoslávie (KSJ) vyloučit v červnu 1948 z Informbyra. Jugoslávský vůdce tak musel po tomto aktu, který byl z dlouhodobějšího hlediska nevyhnutelným, reagovat čistkami stalinistů v řadách KSJ.

psali jsme: 23. srpna 1939 si Hitler a Stalin rozdělili Evropu

Stalinovi však vyloučení KSJ z Informbyra a přetrhání vzájemných vazeb nestačilo. Rozhodl se Tita nechat za jeho neposlušnost zavraždit. Byl tím doslova posedlý, protože neposlušnost zkrátka neodpouštěl. Tita měl sprovodit ze světa najatý vrah Josif Grigulevič. Jugosávský vůdce tak měl skončit podobně jako komunistický exulant Lev Davidovič Trockij, kterého Stalinův agent zabil v Mexiku v roce 1940 horolezeckým cepínem.

Grigulevič se měl vydávat za falešného kostarického diplomata pod jménem Teodoro B. Castro. Kupodivu jeho identitu nikdo neodhalil. Kostariku Grigulevič například zastupoval ve Vatikánu a dokonce se setkal i se svou plánovanou obětí Titem. Detaily samotné vraždy se ladily v únoru 1953 ve Vídni, kde se na konspirační schůzce řešil způsob, jak Tita zavraždit. Ve ,,hře" bylo zastřelení, věnování šperkovnice se zásobníkem otravného plynu či při setkání s ním rozprášit v místnosti zárodky smrtelné plicní choroby. Přípravy na atentát byly v plném proudu, když zhruba za měsíc od vídeňské schůzky Stalin zemřel. Smrt sovětského vůdce tak možná zachránila Titovi život, protože na atentátu na něho již pak nebyl zájem.

psali jsme: Muzeum špionáže v USA vystaví cepín, kterým zavraždili Trockého

Grigulevič, někdejší eso sovětské rozvědky, se stáhlo do ústraní a pracovalo jako historik se specializací na Latinskou Ameriku. Se smrtí Stalina se začaly postupně zlepšovat i jugoslávsko-sovětské vztahy, které do té doby byly na bodě mrazu. V roce 1955 proběhla návštěva N. S. Chruščova Jugoslávie a při této příležitosti byla podepsána tzv. Bělehradská deklarace, v níž se zavázala Jugoslávie a SSSR dodržovat vzájemnou suverenitu a nezávislost.

 

 

Zdroj: history.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace