Jak MiGy strašily (a stále straší) NATO

Jak MiGy strašily (a stále straší) NATO
Autor: Michael Ammons, USAF|Popisek: MiG-29
01 / 01 / 2020, 13:00

Když se řekne MiG, tak si většina z nás představí sovětské/ruské osvědčené letouny, které si zabojovaly v řadě konfliktů, kde pravidelně prokazovaly své kvality. Ne vždy NATO ještě za studené války našlo účinnou odpověď na nasazení těchto legendárních strojů. S určitou nadsázkou pak můžeme říct, že i po skončení studené války MiGy stále ,,straší" NATO. A jaké MiGy se zapsaly do historie podle serveru rbth.com?

MiG-15

Netřeba ani příliš představovat. Na světě se jich postavilo skoro 18 000 (!) a proudový letoun, jehož první let se uskutečnil na konci roku 1947, se proslavil především nasazením v Korejské válce, kde proti sobě v Aleji MiGů stanuly stroje MiG-15 a americké stíhačky F-86 Sabre. MiG-15 se také temným písmem (,,Černý čtvrtek) zapsal do dějin amerického letectva, když 23. října 1951 sovětští piloti dokázali sestřelit 10 těžkých bombardérů B-29 Superfortress spolu se 2 doprovodnými stíhacími bombardéry F-84. Sověti při této akci ztratili jen jeden stroj.

MiG-21

Nadzvukové víceúčelové stíhačky se vyrobilo necelých 12 000 kusů a zařadila se do historie letectví jako nejmasověji vyráběný nadzvukový stíhač. Vzhledem k tomu, že byl masově vyráběn, měl i nízkou pořizovací cenu. Tento letoun si vydobyl popularitu po celém světě a sloužil v 65 státech a některé stroj využívají dodnes. MiG-21 se účastnil řady konfliktů, z nichž byla významná třeba vietnamská válka, kde zle zatápěl Američanům. V dalších konfliktech již MiG-21 tak úspěšný nebyl, stroje operovaly například arabsko-izraelských válkách nebo v občanské válce v Angole.

MiG-25

Dalším známým letounem je i záchytný stíhací letoun MiG-25 a byl vyvinut jako vhodné ,,protiopatření" americkým stíhacím bombardérům B-58. Na americké straně MiG-25 svého času vyvolal paniku, protože stroj nejprve považovali ne za záchytný či přepadový letoun, ale za vysokovýkonný stíhač pro vybojování vzdušné převahy. První let letounu proběhl v roce 1964, k zařazení stroje do služby došlo v roce 1970. Celkem se vyrobilo necelých 1 200 kusů. Tento MiG byl velmi rychlý a měl patřit k hrozbám pro špionážní letoun SR-71 Blackbird. Zejména rychlost činila starosti vojenským špičkám v Pentagonu, a proto bylo urychleny práce na stíhačích F-14 a F-15. K MiGu-25 se také váže známá historka o sovětském pilotovi Viktoru Bělenkovi, kterému se podařilo na tomto stroji uniknout do Japonska, později dostal azyl v USA. Američané MiG-25 pečlivě prozkoumali a potom ,,vrátili" Sovětům.

MiG-29

Lehký proudový stíhací letoun byl určen k vybojování vzdušné nadvlády v prostoru fronty. Do služby vstoupil v roce 1982. MiG-29 měl být odpovědí na americké stíhače F-16 a F/A-18 Hornet. Jeden z nejlepších moderních stíhačů MiG-29, který může vyvinout rychlost téměř  2 500 km/h, provozují zhruba tři desítky států dodnes. Vyrobeno bylo přes 1 500 těchto úspěšných strojů. Na Západě na mnoha aerosalonech sklidil letoun koncem 80. let uznání. Zajímavostí je, že v roce 1997 prodalo Moldavsko 21 kusů tohoto stroje Američanům.

MiG-31

Sovětský těžký nadzvukový stíhač byl určen pro získání vzdušné nadvlády a stroj měl nahradit MiG-25, z něhož také konstrukčně vychází. MiG-31 patří k velmi rychlým letounům, když je schopný vyvinout rychlost až 3 000 km/h. První let letounu se uskutečnil v roce 1975 a o šest let byl zařazen do výzbroje. V čase probíhající studené války měly MiGy-31 sloužit k tomu, aby do sovětského vzdušného prostoru nepronikla špionážní letadla SR-71 Blackbird, bombardéry B-52 Stratofortress a střely s plochou dráhou letu. V 80. letech dokázaly MiGy-21 efektivně zastavovat aktivitu špionážního letounu SR-71 Blackbird blízko sovětských hranic. 

O dalších známých strojích značky MiG si řekneme něco více příště.

 

Zdroj: rbth.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace